Už došlo i na Španělsko. Proč se s mistrovstvím loučí už po osmifinále, navíc proti Rusku, které fotbalově převyšuje? Protože většinu času hraje v jedné rychlosti a do stran. Hraje házenou a s takovou se vítězit nedá.
Na první pohled je to pořád stejné Španělsko, které v letech 2008 až 2012 dvakrát dobylo Evropu a jednou i svět. Mimořádné držení míče, krátké přihrávky do stran. Čekání na okno v soupeřově obraně. To zůstává.
Jenže něco zmizelo.
To něco, co tehdy dělalo ze španělské tiky-taky smrtící zbraň – překvapení v podobě zrychlení, náběhu za obranu a kolmé přihrávky, které protivníkovu zaparkovanému autobusu vytluče skla.
To chybělo nejenom v neděli proti Rusku, nýbrž po celé mistrovství světa. Španělsko se usadilo ve svém pohodlném stylu, který je poměrně bezpečný směrem dozadu: Když nepůjčíte soupeři míč, hůř vám dá gól.
Jenže bez jisté míry rizika, že ten balon ztratíte, se útočit nedá. Španělsku ovšem odvaha poslat „nejistou“ průnikovou přihrávku bolestně scházela. Navíc těch možností, kdy ji poslat, oproti minulosti výrazně ubylo, protože se v pohybu, natož ve sprintu, nabízelo velmi málo nabíhajících hráčů.
Proto ten pád.
Související články
