Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další
Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
Poslední slovo Martina Pýchy, bývalého funkcionáře třetiligového Litoměřicka: „Je mi kladeno za vinu, že jsem si volal s panem Berbrem, panem Rogozem a jinými funkcionáři, že jsem pro někoho udělal něco za peníze. Do fotbalu jsem investoval podstatnou část života, mám zde kamarády a dělal v něm všechno podle své nejlepší vůle.“
Poslední slovo bývalého sudího Jana Cihláře: „Kdybych se cítil vinen, přijal bych nabídku státního zástupce o vině a trestu výměnou za symbolický trest. Ale důkaz neviny je pro mě klíčový. Nepřistoupil jsem na to, sešel bych ze svých přesvědčení. Věřím, že ve společnosti existuje spravedlnost.“
Závěr vystoupení Romana Rogoze: „Nevím, jak dokazovat nevinu nebo jiné chování, když je spis postavený jednostranně. Byli jsme na začátku odsouzeni prostřednictvím médií. Nezbývá mi než doufat, že jejich tlak nedopadne na senát. Neumím vrátit čas, přišel jsem o to, co jsem miloval. Slova o mafii jsou přehnaná, ohrožují celou moji rodinu.“
Rogoz zdůvodňuje, jak dal rozhodčím osm tisíc jako stravné: „Když se na to budu chtít podívat negativně, řeknete si, že to není běžné a je to úplatek. Ale my neměli prostory pro VIP, hráli jsme na vypůjčeném stadionu. Nabídl jsem rozhodčím, aby šli do hotelu na snídani. To odmítli, po utkání jsem jim jako omluvu dal peníze na jídlo, aby si někam zašli, Měl jsme jim snad dát dva tisíce, aby to vypadalo lépe? Takhle to nechodilo. Pro mě byl vždycky partnerem hlavní rozhodčí, on rozhodl, zda po utkání půjdou na večeři. Proto mi přišlo zcela normální mu dát peníze na jídlo.“
