Začít samozřejmě musím svými Devils. Dělají mi radost, poslední dva týdny jsem tomu byl nablízku a mohl si udělat přesný obrázek. Před sezonou obměnili kádr, povedlo se jim nabrat výborné hráče, ať už to jsou Johansson, Hischier, velkým překvapením je Švéd Bratt. A i díky tomu, že sezonu dobře začal Henrique, ještě líp Hall, po ofenzivní stránce šlo Jersey nahoru.
V klubu si hodně pochvalují přístup všech hráčů, jak starších, tak mladších, což je oproti minulosti určitě posun k lepšímu. Zatímco loni kluci hledali chyby a vinu v někom jiném a málokdy u sebe, teď je to jinak. Všichni jedou tvrdou práci, a když je někde menší zádrhel, každý nejprve začne u sebe. Vedení je přímo nadšené, lidi mi říkali, že se kompletně s celým týmem pracuje úplně jinak než nedávno. Na ledě je to vidět.
Viděl jsem naživo dva zápasy, kluci hrají rychle, jsou dostatečně šikovní, líp se na ně kouká než dříve. Dost je to vidět i na gólmanovi Schneiderovi, na jeho pohodě. Není to tak, že by vychytával pokaždé nulu nebo pustil jeden gól, ale jeho psychice pomáhá, když vidí, že kluci před ním jsou schopni dát čtyři i pět gólů za zápas.
Musím se zastavit u Pavla Zachy . Jeho názor na věc je takový, že se pořád učí. V jeho případě je nejdůležitější být konzistentní, s tím teď nejvíc bojuje. Sám říká, že se třeba cítí výborně jeden zápas, další jeden dva už je to o poznání jiné, horší, necítí se. To každý hráč zná, nicméně je klíčové se s tím naučit pracovat.
Nejde jen o fyzičku, ale i o psychiku. Není to sranda. Najít si svoji zónu bývá složité. Někdy se můžete cítit sebelíp, ale v zápase to stejně stojí za prd.
Pavel dostává víc a víc šancí, postupně hraje víc a víc minut, v tomhle směru je to ze strany týmu vůči němu naprosto v pořádku. Vedení s ním má trpělivost. Je tam a bude tam. Pavel je hodně mladej, v jednadvaceti letech se člověk pořád adaptuje. A taky, někomu to trvá méně času, někomu déle. Každopádně, v Pavlovi je potenciál, na druhou stranu mu tolik nenahrává, že Devils mají najednou tak nabitý útok. Ale jak říkám, s tím se musí porvat.
Co se našich dalších kluků týká, hodně jsem oceňoval nástup Honzy Rutty v Chicagu. Začal fakt výborně. V takových případech je vždycky zásadní upozornit na sebe okamžitě. V NHL vždycky platilo a platí pořád, že jako nová postava v týmu musíte hlavně zanechat první dojem. Jedno, jaký jste hráč, jestli mazák, nebo zelenáč. Zkrátka, první dojem je klíč ke všemu. A Honza ho zanechal. Dostává prostor a zaslouženě.
Stabilní je Kuba Voráček ve Philadlephii, dělá body podle svých zvyklostí. Akorát Flyers celkově jedou tu svoji linii. Ač mají v útoku hrozně moc talentu, nejsou schopni výsledky dát do kupy. Pokud to lehce přeženu, udělají šňůru pěti výher a hned potom pěti porážek. Těžká nestabilita. Už i můj táta si mi stěžoval, že se na ně špatně sází.
Když vezmu NHL z globálu, nejvíc do toho šlape Tampa. Není to zase tak velké překvapení, Lightning potvrzují předpoklady. A pokud jsou jejich hráči zdraví, dokážou předvádět fantastické věci. To, co ukazuje Stamkos s Kučerovem, to je nádhera. Ta sehranost Stamkose nemusíme speciálně vyzdvihovat, to je zavedené jméno, ale kvalita Rusa Kučerova je nesmírná. Příjemně mě překvapilo St. Louis, od nihož se tolik neočekávalo. Před sezonou měli pět, šest kluků ze základní sestavy zraněných, předpokládalo se jejich trápení, přitom hrají výborně, našli si dobrý styl hokeje, ze kterého dávají góly. Plus faktor Tarasenko, to je velký lídr Blues.
A zapomenout nesmím na Vegas. Hrají hezký hokej, nic ustrašeného. Skládání týmu měli díky novým pravidlům snadnější, někdejší nové týmy před léty na tom byly úplně jinak. Na druhou stranu není vůbec snadné z kvality vytvořit fungující tým, někdy to trvá i půlku sezony. Podívejte na fotbalovou Spartu, když dám příklad odjinud. Ale ve Vegas nemuseli čekat, než si to sedne. Hrají hned od začátku jako z partesu. To je třeba ocenit. Příjemné překvapení pro všechny. I vzhledem k tomu, co se tam nedávno stalo.
Související články
