Kdyby Martin Straka byl v tu dobu na ledě, dostane deset minut. Nebo i trest do konce zápasu za dvě desítky jako nedávno na Spartě slávistický obránce Petr Kadlec. Jenže do zápasu Plzně se Slavií zasáhnout nemohl, a tak za slovní napadení rozhodčích o přestávce utkání dostal pokutu třicet tisíc korun. Potrestán byl i klub, protože u toho nebyl sám, mužům v zebřím kostýmku spílal rovněž další plzeňský velikán Jaroslav Špaček. Aspoň tak to vyplývá ze zápisu, do kterého rozhodčí incident zaznamenali.
K podobným výstupům v útrobách stadionů občas dochází. Tyhle scénky zůstávají divákům skryty, bývají hodně vypjaté a nespokojenci při nich nepoužívají květomluvu, vystřelují anatomické a kdovíjaké další výrazy.
Všechno má samozřejmě své meze, nadávat rozhodčím není správné. Nemají to vůbec jednoduché, chybuje každý. Trenéři a kluboví funkcionáři však v tomhle spatřují často i jedinou možnost, jak dát najevo svoje výhrady ke způsobu řízení zápasu, ventilují pocity křivdy nebo nespravedlnosti.
Extraligová disciplinárka na základě zápisu jednala tak, jak je jejím dobrým zvykem. Rychle, rázně a taky transparentně. Naopak závěry komise rozhodčích i po vážných přehmatech spíš vyvolávají dojem, jako by její chráněnci požívali poslaneckou imunitu.
Hlavní rozhodčí René Hradil při zápase Třinec – Sparta předvedl, že nezná pravidla. Při penaltovém rozstřelu se šel v rozporu s nimi poradit k videu, místo aby bez mrknutí uznal regulérní branku. Komise mu za to udělila trest na tři zápasy.
Další hlavní Michal Hrubý, který Hradila na vážnou chybu sám upozorňoval, nesměl pískat jedno utkání. Prý měl kolegu přesvědčovat víc. A tak rozhodčí, který se svými znalostmi pravidel nemá mezi elitou co pohledávat, může po vypršení trestu pokračovat. A s ním to odskákal i ten, který byl v obraze, jenže se dopustil toho, že si málo dupnul. Obzvlášť v přímém přenosu z toho mohla být povedená taškařice...
Nic jiného jim nezbývá
Jaké páky mají na rozhodčí ostatní aktéři utkání? Víceméně žádné. V den zápasu nesmějí výkony pruhovaných mužů komentovat. V pořádku, emoce pracují, kdysi se z toho stal národní sport. A tak Sparta tehdy po zápase v Třinci vydala protestní nótu až druhý den. Výsledek známe. Nula, nula nic.
Vetovat smí kluby taky jen omezený počet rozhodčích, i proto, aby právě z toho nevznikla nová disciplína. Navíc se to může zase vrátit jak po oběžné dráze.
A tak když všichni vidí, jak jsou rozhodčí nedotknutelní a odměření, jak příslušná komise nepřipouští diskusi, zůstává dál stejně nedostupná a uzavřená a pak vynáší verdikty k pousmání, občas prostě ujedou nervy.
Pod vlivem vypjatých emocí se pak i legendy formátu Straky a Špačka prostě neudrží, řvou nevhodně a víc, než je zdrávo. Jsou totiž přesvědčeni, že nic jiného jim v podstatě nezbývá.
Témata:
extraliga, Plzeň, rozhodčí, sport, Martin Straka, hokej, Jaroslav Špaček, Hokej na Heureka.cz
