David Krejčí 1+3, David Pastrňák 2+1, včetně vítězné trefy. Na světě je hned líp. Navíc když to přineslo výhru proti Rusku. Bývá lepší neočekávat až příliš. Tím víc pak těší, když se to povede. Ale tohle? Vítězství nad Ruskem bylo samozřejmě kolektivní dílo. Ale kdyby si tihle dva po odpoledním šlofíčku ve čtvrtek odpoledne neusmysleli, že si ještě raději dají voraz, nejspíš by si český tým zapsal jiný výsledek. A mohli jsme rozebírat, proč nám to Ivani nandali. Ale neudělali to. Zbytek je historie.
Z toho, co dvojice bostonských Bruins předváděla od prvního střídání v Royal Areně, se hokejový svět postavil do pozoru. Sluší se před nimi smeknout. Překvapení z toho, jak to po noci probdělé v letadle klapalo, neskrýval ani sám David Pastrňák. Utrousil sice, že se hodně potil, ale ruské cvičence přitom vodil hodně suše. Galashow dvou posil z Bruins zase jednou ukázala, jak můžou dva špičkoví hráči pozvednout výkon a sebevědomí celého týmu.
Krejčí s Pastrňákem přijeli ve formě a vyhládlí po hokeji, i když mají v nohách těžkou sezonu. Nechali je hrát, dostali potřebný prostor. Tím pádem mohli ukázat to nejlepší, co v nich je, ale zároveň bojovali pro tým. Zároveň potvrdili, kde se nachází pupek hokeje. Tak, jak vyrostl za tři roky Pastrňák, to hokejistu žádná jiná liga než NHL nenaučí.
Krejčí uplatnil svou předvídavost a geniální smysl pro přihrávku, Pastrňák předvedl důvtip a šikovnost. Při vítězném gólu si počínal jako spratek, co hází sousedům šutry do oken. Pinknout v prodloužení puk do brány buzarem o ruského beka, to vyžaduje chytrost, umění, ale taky notnou dávku troufalosti.
Krejčí s Pastrňákem jsou rozdíloví hráči, ovšem taky bylo důležité najít k téhle sladěné dvojce vhodného parťáka. Dmitrij Jaškin se ukázal jako skvělá volba. Další zápasy třeba už nemusí být pokračováním hodokvasu dvou návštěvníků ze Souhvězdí Velké medvědice. Ale jen svou přítomností a tím, co dovedou, jsou schopni nejen rozhodovat zápasy, nýbrž strhnout všechny kolem sebe.
Jestli se o dvou Davidech mluvilo ještě před příletem jako o dvojici, která dokáže dostat Čechy na vyšší úroveň, tak tím, co předváděli proti Rusům, posunuli tým do zcela nové dimenze. Dali mu jiný rozměr. Nevlastní bráchové z Bostonu se pustili do práce vlastně rovnou po výstupu z letadla. Musejí si ještě zvykat na časový posun, širší a nerovný led. Ale přijeli a předvedli se způsobem, že z toho všem spadla brada.
Jestli tohle dovedou předvést hráči, kteří nejsou ještě v optimálním rozpoložení, můžeme si jen představovat a těšit se, s čím vyrukují příště. Až budou v pohodě. Nejde však jen o ně. I přes inkasované góly má Jandačův výběr ve Francouzovi s Rittichem skvělé gólmany, kteří mužstvo podrží.
Útok má sílu, zlepšila se hra obrany a defenzivy. Nováčci rostou každou minutou na ledě, pozvolna se rýsuje optimální složení. Od českého mužstva se na šampionátu vlastně nic moc nečekalo. Najednou může vzhlížet k medaili.


