Pavel Bárta
13. prosince 2020 • 21:50

Zranitelní Indiáni potřebují góly, vedle Gulaše i od vrátného

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
Tomášek o fiasku s Färjestadem: Byli jsme jako Boston. Jak zvládá tlak?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Extraliga na rozdíl od režimu v obchodech a na úřadech ruší rozestupy. Hraje se třikrát týdně a v našlapaném programu se tím víc obnažuje fakt, jak zranitelný může být tým s tak štíhlým kádrem jako Plzeň. A co všechno se musí sejít, aby šlapal.



Nejprve z druhého útoku vypadl zraněný Pavel Musil, pak z první formace Tomáš Mertl. Jeho záskok Jaroslav Kracík v 37 letech pořád srší nápady, nikoho vhodnějšího však už by na skladě stejně nenašli. Nicméně bez Mertla nejúdernější jednotka Západočechů trochu ztratila glanc a spíš to vypadá tak, že co neuhraje Milan Gulaš , to výstavní plzeňská lajna nedá.

Do toho odjeli na soustředění dvacítky mladíci Malát, Přikryl a Jiříček. První se mezitím zase vrátil, ale comeback slibného juniora se tolik neřeší. Ovšem Plzeň má i hráče, kteří už nějaký rok patří ke stálicím a jimž se povětšinou nedaří jaksi vynořit ze stínu. Nebo se probudit.

Jako Matyáš Kantner. Taky se trápil, jenže jakmile nasypal nějaké góly, jeho výkon vyrostl jak mrakodrap, najednou je ho všude plno, zařadil na vyšší rychlost. Na něm je vidět, co pro výkon znamená hlava. Stejně tak je to patrné na dalších. Jen v opačném smyslu.

Někdejší objev Jakub Pour vstřelil zatím jen jeden gól, zato často trefoval tyče. Luboš Rob byl v předminulém ročníku nejlepším prvoligovým střelcem, po příchodu do Plzně nasypal v minulé sezoně 16 branek. Nyní je i po 21 zápasech stále nulový. Kromě něj v této sezoně za Indiány neskóroval snad už jen vrátný. I proti Spartě měl náznak šance. Jenže netrpělivost roste a puk neposlouchá, jak by měl. Když se objeví náznak příležitosti, zvolí horší řešení nebo mu zabrání něco jiného. Deka, co na něj dolehla, je pořád hodně těžká.

A tak největší spolehnutí bývá na rafany vedené Petrem Kodýtkem, se Strakou a Eberlem. Tahle partička spolu drží v Plzni ve stejné sestavě nejdéle a při pohledu na ně je hned jasné, proč. Srší pohybem, dravostí, žádný souboj ani puk nejsou ztracené. Spartu dokázali jako jediní za rovnovážného stavu přehrát. Dali gól, jenže až na další přesilovkovou trefu v tom zůstali víceméně osamoceni. A v tom je právě ten problém. Nic se nesejde, jak má.

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud