KOMENTÁŘ PAVLA BÁRTY | Jsou to dny zavřených dveří. Po porážce se mužstvo schová v kabině a dlouho nikdo nevychází. V Plzni ale mohli hráči zase jednou vylézt na vzduch a oslavit s fanoušky plnotučnou výhru. Teprve třetí v sezoně. Tým, který v přípravě prohrál jeden zápas, od startu sezony prožívá spíš muka. Není to jen jeho případ.
Trenér se většinou poroučí první. Josef Jandač už jen se svou historií a zkušenostmi má silnější pozici než jeho předchůdci. Martin Straka si navíc moc přál ho v Plzni mít. Byl ochotný na něj počkat, když kouč nemohl nastoupit hned. Taky si možná myslel, že dál od střídačky bude mít větší klid. Mýlil se, nicméně v trenérovi to není.
Jandač měl odvahu, že do toho šel. Ale do Plzně má nejblíž, řešil i jiné vážné věci. Měl slovo ke skladbě mužstva, něco zdědil. Úplně nedostal, co by si představoval. Jako když varoval, že cizinci, kteří si vedli špičkově ve slovenské extralize, v české soutěži tak skvostní nebyli.
U sousedů nejproduktivnější hráč Archambeault v Plzni už není. Mezi beky na Slovensku nejlepší Merežko nesbírá body jako na Spiši a vzadu dělá chyby. Z posil se povedl Lotyš Rubins, jenže měsíc chyběl. Brankář Nick Malík pochytá hodně, mužstvo před ním však skoro žádné góly nedává. Takový Lalancette je dříč, ale žádný čarostřelec.
- Registrace je snadná, rychlá a zcela zdarma!
- Přístup k exkluzivnímu obsahu - známkování hráčů, diskuze, ankety a další.