Dali si záležet, aby jednou pro vždy utnuli otázky, jestli pustí obletovaného kouče Pavla Vrbu k reprezentaci, jenže série nepovedených zápasů o pouhý týden později vnukla fanouškům úplně opačnou otázku: Jak dlouho bude tohle spojení prospívat nejen Vrbovi, ale i samotné Plzni?
Ne, tohle není volání po tom, aby strůjce plzeňského zázraku skončil po jedné porážce v Teplicích, byť může mít pro Viktorii nedozírné následky. Je to jen připomenutí toho, na co si v Plzni zatím nechtějí odpovědět: Může Vrba svůj klub posouvat pořád dál se stejnou energií jako na začátku?
Současná krize k velkému optimismu rozhodně nevybízí. A ironií osudu začalo tohle tápání zrovna v době, kdy vrcholily spekulace o Vrbově přesunu k národnímu týmu. Jak krutá souhra náhod.
Porážka v Teplicích přitom smutný týden jen podtrhla. Přidejte k tomu remízu se Slavií, debakl a ustrašenou hru s Bayernem, dvě zahozené penalty a ještě zvětšující se manko na vedoucí Spartu, a dojde vám, že takovou reakci na ujištění o Vrbově setrvání si v Plzni asi nepředstavovali.
Obdivovaný tým se ještě před koncem podzimní části zasekl, ztrácí sílu, z jeho hry se vytratila lehkost, hráčům chybí sebevědomí, působí vyčerpaně a psychická únava zřejmě dolehla i na Vrbu.
Jindy energický kouč, který neváhá rýpnout si do novinářů, aby se zastal svých hráčů, na mě tentokrát na tiskové konferenci po zápase v Teplicích působil smířeným a až lehce rezignovaným dojmem. Jako by cítil, že se jeho tým dostává do bodu, kterého se podvědomě bál.
Plzeň dlouho připomínala perpetum mobile. Stroj, který jel dál, ať se s ním dělo cokoliv. Vypadla jedna součástka? Nevadí, vyměníme ji a pofrčíme zase plnou parou vpřed.
Má Plzeň motivaci?
Jenže teď pomyslných součástek chybí víc. Odešel motor týmu Vladimír Darida, Pavel Horváth, na kterém stála kreativita plzeňské hry, už začíná nestíhat, několik klíčových článků plzeňské sestavy je z formy a zbylé opory už po všech těch úspěších jen ztěžka hledají motivaci rvát se dál.
„Je otázka, jestli po změnách, které pravidelně nastávají, ještě dokážeme udržet tu kvalitu. Možná budeme muset být zase rok dva trpěliví a mužstvo znovu vybudovat, jako se nám to povedlo před čtyřmi pěti lety. Ale to bude ještě chvíli trvat,“ přiznal v Teplicích Vrba.
Jinými slovy: Vrba dost možná cítí, že tým, jehož báječný příběh začal v roce 2011 psát senzačním titulem, se vyčerpává, ztrácí dech a blíží se k hranici své životnosti. A že tenhle proces pouhý „facelift“, ke kterému Vrba už párkrát přistoupil, tentokrát nevyřeší.
Sám kouč naznačuje, že se Plzeň bude muset vrátit na začátek a znovu trpělivě vybudovat mužstvo, které před sebou bude mít větší perspektivu i motivaci. Tedy postupně zopakovat proces, kterým si Vrba procházel od roku 2008, kdy na západ Čech přišel.
Otázkou však zůstává, jestli na to ještě má chuť sám Vrba, když se mu mezitím vzdaluje lákavá výzva v podobě angažmá u reprezentace. A jestli téhle vizi věří dál i vedení Plzně.
Pokud by totiž šéfové Viktorie po porážce v Teplicích nedokázali na obě otázky říct dvakrát přesvědčivé ano, bylo by to pro Plzeň ještě nepříjemnější zpráva než bolestivá ztráta tří bodů.