Hokejem zní, jak mládí není zásluha. Dobře. A stáří by jí být mělo? | iSport.cz
Pavel Ryšavý
7. dubna 2018 • 07:00

Hokejem zní, jak mládí není zásluha. Dobře. A stáří by jí být mělo?

Andris Džerinš se raduje z výhry s rozhodujícím aktérem utkání Radovanem Pavlíkem
TOP VIDEA
Za kulisami bitvy univerzit. Engineers Prague vs. HC Masaryk University Za kulisami bitvy univerzit. Engineers Prague vs. HC Masaryk University
RENTGEN: Co stojí za vzestupem Budějovic? Skvěle hrající Schranz může potrápit Spartu RENTGEN: Co stojí za vzestupem Budějovic? Skvěle hrající Schranz může potrápit Spartu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Hezky si počkej. Tak je to v Hradci celou sezonu kolem útočníka Radovana Pavlíka. A vlastně kolem všech mladých hráčů. A vlastně je to tady tak pořád. Vím, že trenéři rádi říkají tu pro sebe tak populární větu, že mládí není zásluha. Něco na ní je. Ale stáří by taky neměla být. Jenže v Česku se to tak zkrátka nosí. Hráči se třemi křížky kolikrát tolerujete věc, pro kterou byste teenagera posadili na tribunu. Proto pořád řadíme do kategorie „mladý talent“ kolikrát i třiadvacetileté chlapy.



Předně, tenhle trend se nenosí všude, v Kometě už od minulé sezony pravidelně hraje Martin Nečas, v Olomouci válčí Jakub Galvas, Pardubice zapojily Martina Kauta, ve Zlíně dostával před rokem velký prostor Filip Chytil. Plzeň se nebojí poslat mladého kluka do akce za předpokladu, že na extraligu má. Tohle je všechno fajn.

Jenže pak tady máte pořád i dost týmů jako Hradec, které mají strach.

Kolikrát se totiž motáme v mylné představě, že zkušenost se rovná kvalita. Není tomu tak. Je tady sice předpoklad, že těžké situace jste si už zažili, takže z nich vybruslíte s větší rozvahou. Jenže taky kolikrát pomaleji a taky občas bez bolesti, což není vždycky ta kýžená přidaná hodnota. Každý starší hráč se zkrátka nedovede dokopat do módu Petr Koukal, kdy cedíte krev.

Hradec Králové se rád chlubí tím, jak válí v dorostu a juniorech, kolikrát se už dostal do finále, kolik pobral medailí. Fajn. Ale co z toho? Mnohem větším úspěchem, než vitrína s diplomy, medailemi a poháry je fakt, že vychováte každý rok jednoho až dva hráče, kteří hrají extraligu.

Tohle Mountfield neumí? Spíš se bojí. Vraťme se k příkladu Radovana Pavlíka. Je mu 20 let, odehrál hodně solidní MS juniorů. Ovšem v extralize jste o něm do play off možná tedy moc neslyšeli. Důvod? Je jenom doplněk s průměrným časem na ledě lehce přes 8 minut. Lajna číslo čtyři, třináctý útočník, tribuna.

Mountfield HK - Třinec: Hradec ještě nekončí! V prodloužení vybojoval výhru Pavlík

To bylo jeho nejčastější místo v Hradecké sestavě. Tři zápasy začal jako člen první nebo druhé lajny a nebylo to nic moc. Ale tomu se nedá moc divit. Sám si musel uvědomovat, že najednou se musí vytáhnout, ukázat se. A jestli se nepředvede, na další šanci si dlouho počká. Nepředvedl, a taky se stalo.

Místo, aby si ho klub chystal, hýčkal a vychovával, spíš se bojí, aby hrál víc. Je přeci mladý, vždyť je mu jenom 20 let, že... 

Přitom v semifinále s Třincem je, troufám si tvrdit, nejlepším útočníkem Mountfieldu. V prvním zápase dostal tři a půl minuty, dal gól, vynikal pohybem, příště stejně neostal ani sekundu. Až za stavu 0:3 na celkové body se dostal do hry. Za 8 minut vypálil na branku nejvíc ran ze všech útočníků Hradce. Pátou bitvu pak rozhodl v prodloužení.

Ten mustr je docela jednoduchý. Místo, abyste posadili staršího hráče, kterému se v zápase nedaří, vyndáte ze sestavy mladého. Protože ten se nenaštve, nebodne do trenéra pichlavý pohled. Je rád, že patří do týmu a kdykoliv mu klepnete na rameno, skočí na led.

A právě tohle je ten český problém, který náš tak zpomaluje. Místo, aby samy kluby měly zájem na růstu svých mladých hráčů, neplatí to stoprocentně. Radši jim říkají „mladí“ do 23 let a pak se diví, že devatenáctiletí Švédi jsou jinde než stejně staří Češi. Aby nebyli, když hrají a hrají víc.

Položte si otázku. Byly by výsledky Mountfieldu o hodně horší, kdyby Radovan Pavlík měl ice time kolem 15 minut? Vážně by se třeba Sparta neprokousala ani do předkola, kdyby nechala hrát Lukáše Rouska nebo Tomáše Pšeničku? Správně. Nic takového by nenastalo.

Větu, že mládí není zásluha, bychom si měli jednou pro vždy zakázat, pokud současně potvrzujeme, že stáří zásluha je. Kdyby kluby zapracovávaly své hráče do sestavy už v teenagerovském věku, samy by na tom vydělaly. Takhle všechno končí u těch třiadvacetiletých talentů, které se pak zakopou v průměru.

Je dobře, že Pavlík teď chytil šanci za pačesy. Je to lekce i pro ostatní kluby. Nechte hráče s potenciálem hrát, pomůžete si. Tihle kluci občas udělají chybu, ale jeden kiks teď, rovná se klidně 30 dobrým momentům za rok.

Pavlík rozhodl zápas životní trefou. Tlak? Možná nám to takhle vyhovuje, smál se

 

Aktuální sportovní soutěže

Global Champions Prague Playoffs (21. - 24. listopadu 2019, O2 arena)
Program Vstupenky Anna Kellnerová Aleš Opatrný

SP v alpském lyžování (26. října 2019 - 22. března 2020)
Program Ester Ledecké Program SP

Články odjinud


Články odjinud