Boston dělal věci dobře. A Stanley Cup má St. Louis
Stanley Cup se naloží do letadla, odveze do St. Louis, na místo, kde ještě nikdy nebyl. Všude teď narazíte na důvody, proč Blues poprvé v historii vyhráli, kdo jsou hrdinové klubu, který byl ještě v lednu nejhorší v rámci NHL. Ale já si s koncem sedmého finále říkal trochu něco jiného. Co udělal Boston špatně, že se aktuálně stal tou nejsmutnější hokejovou organizací světa?
První myšlenka zní: absolutně nic.
V první řadě, tým je opravdu dobře postavený. Má dva silné střední útočníky (Patrice Bergeron, David Krejčí), zmetka (Brada Marchanda), mladého střelce (Davida Pastrňáka), hodně pohyblivých útočníků, kteří dovedou prakticky všechno, dva produktivní obránce (Charlie McAvoy, Torey Krug), silnou brankářskou jedničku (Tuukka Rask) a dobrého lídra (Zdeno Chára). Plus se Boston rozumně choval na přestupovém trhu. Nejdřív jsem si říkal, že extra neposílil, nepřivedl eso typu Artěmije Panarina. Jenže Marcus Johansson a Charlie Coyle dali sestavě potřebnou hloubku, aby byli Bruins ještě nebezpečnější. To hlavní? Nevykrváceli za to. Ztratili jedno druhé kolo draftu, dvě čtvrtá a Ryana Donata, šikovného útočníka, ale nešlo o obchod, ze kterého se budete vzpamatovávat pět let.
A teď se podívejte, jak hrál Boston v play off. Gól dalo 21 hráčů, jenom obránce John Moore vyšel naprázdno. Proto si nemyslím, že bylo fér tu a tam bombardovat první komando Pastrňák-Bergeron-Marchand, že je jeho příspěvek malý. Ne, jeho příspěvek byl přesně takový, aby Boston šel do finále a hrál zápas číslo sedm. Naopak má velkou cenu, že tým neležel jen na jedné útočné trojce. K tomu chytal báječně Rask, Chára se zlomenou čelistí dával všem příklad, že i když jste na tekuté stravě, nemůže vám to zabránit hrát hokej.
Takže proč tahle jízda neskončila Stanley Cupem?
Protože týmu chyběl někdo, jako je Ryan O'Reilly. Univerzální voják, který je silný před brankou soupeře, dá důležité góly a ještě k tomu má vysokou nadstavbu v několika jiných disciplínách. U něj to jsou vhazování a precizní hra dozadu. Plus u O'Reillyho hořel oheň, který ho nutil k nejlepšímu hokeji v životě. Nikdy v NHL nic nevyhrál, byl v týmech, které prohrávaly, úspěšné série v play off neznal. V téhle fázi kariéry u něj nastalo „tady a teď“.
Takhle, Boston na soupisce podobného hráče teoreticky má. David Backes dělal dřív kapitána St. Louis a v jeho popisu práce jsou podobné věci jako u O'Reillyho. Vždycky se dovedl motat kolem branky, dát pár ošklivých gólů, plus si na Stanley Cup ještě nesáhl. Nadstavba? Tvrdost, plus dobrá defenzivní práce. Jenže jeho tělo je po spoustě vážných zranění spíš ve stavu, že „tady ne a teď taky ani ve snu“.
Detail? Možná, ale třeba právě tahle drobnost v mých očích rozhodla. Díky platovým stropům může současnou NHL vyhrát prakticky kdokoliv, pokud složení týmu úplně nezmastíte jako Buffalo nebo Ottawa. Boston patřil od začátku play off k favoritům, St. Louis spíš k těm, kdo mají uvolnit místo. A mají Stanley Cup. Poprvé v historii. Boston má prázdné ruce, i když udělal hromadu věcí dobře. St. Louis je dělalo ještě lépe. O chlup.
VIDEO: Sestřih utkání Boston - St. Louis
