Přesně tohle je cesta, jak může Česko čelit obrům. Když si s nimi začne měřit individuální dovednosti, bude to možná chvíli krásný zápas, ale schytá ranec. Osmnáctka v Kanadě zase posunula styl, který Jakub Petr ordinoval na posledním MS. Tam byla přísně defenzivní a skončila čtvrtá. Proti Spojeným státům válel gólman Hrabal, ale celkově i tým ukázal dostatečnou dávku sebevědomí. Nebyl to zápas o štěstí, byl to směr.
Český tým zvládl hrát tvrdě, bruslit, nevyrábět pitomé fauly, většinu zápasu stíhal pohybem. Jistě, už minulost ukázala, že na Hlinka-Gretzky Cupu je trochu snazší čelit favoritům, nejdou do akce z pekelně rychlých a kvalitních soutěží, ale z nuly, z léta.
Jenže tyhle dobré výsledky a výkony podpoří sebevědomí, že i s Finskem nebo s USA se dá hrát. To je fajn vědět, protože jde o myšlenku, která v hlavě musí klíčit.
Líbí se mi reálný pohled na hokejový svět, který razí kouč dvacítky Radim Rulík. Když dostal otázku, zda případné zlato z MS ukáže, jak se český hokej léčí. Do pasti se nechytil.
Nezaváhal. „Ani náhodou,“ pravil. Přesně takový přístup český hokej potřebuje napříč hnutím. Pracovat pro úspěch, ale neběhat s rukama nahoře, když přijde. Stejnou optikou je třeba se dívat i na tři zápasy české osmnáctky v Kanadě.
Mladí reprezentanti dřou jak koně, výborně chytají brankáři. Ale i kdyby Hlinka-Gretzky Cup vyhráli, neznamená to z českého pohledu vůbec nic. Byl by to jen úspěch velmi dobře namixovaného a zatím i skvěle vedeného týmu. A tady je potřeba i skončit.
Hezky se na Česko dívá, když týmu kryje záda extrémně jistý brankář Michael Hrabal, když ho bouřlivě z lavičky podporuje dvojka Adam Dybal. Kluci, kterým je 16-17 let žijí turnajem, fandí si. Makají. Dávají důkaz, že existuje cesta, jak porazit hokejové továrny. Kanada je pořád jiný vesmír, ale úspěchy nad Finskem a USA mají velkou hodnotu.
Až je potkáte příště, do hlavy neskočí, že ti naproti mají větší ruce, delší nohu, tvrdší a přesnější střely... I když, ty poslední disciplíny vlastně sedí. Jenže? Stejně lze vyhrát. To je právě zásadní směr, na němž se dá stavět. Když malé úspěchy neslavíte, ale dál pracujete, je to super základ.
Snad tohle světýlko chvíli vydrží blikat. Nezhasne a spíš se časem rozsvítí. Český hokej naději, že cesta vede i vzhůru, potřeboval.
Témata:
reprezentace, sport, Hlinka Gretzky Cup, reprezentace do 18 let, Česko, hokej, Kanada, USA, Finsko, sportovní soutěž, Jakub Petr, Radim Rulík, Hokej na Heureka.cz
Související články
