KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Těžká doba pro Filipa Pešána. Vyhořel u národního týmu, vyhořel v roli muže, který má určit směr českého hokeje. A teď skončil v Ajoie, dostal padáka ve Švýcarsku. Obě štace se ale liší, tam nevybouchl, prostě neuspěl. Lepší být možná ani nešlo. Klíčové je, co udělá dál. Protože pořád platí, že má patřit mezi nejschopnější české trenéry. Kam dál? Bacha na Liberec, tam radši ne.
Předně je třeba vidět, že Ajoie je ve švýcarské lize něco jako třicetiprocentní eidam ve špičkové sýrárně. Vypadá to podobně jako ostatní kousky na pultě, ale výrazně se liší v kvalitě. Bývalý Pešánův klub je chudý příbuzný. Dělat na českého kouče po nevydařené štaci dlouhý nos a pošklebky, by rozhodně nebylo fér. Sám musel vědět, do jaké oprátky strká hlavu. Ke cti mu slouží, že se o zázrak šel pokusit, byť rozhodně tušil, že tým patří na poslední místo.
Na dně trenéry opravdu nechválíte, vždycky je snadné najít, co dělají bídně a proč by tým měl fungovat lépe. Jednou výsledky fakt odskáčou (pokud nejste České Budějovice v nesestupové extraligové sezoně). Po třinácti prohrách v řadě je z Filipa Pešána znovu volný trenér.
Zásadní je, kam vyrazí dál.
Jistě, jedna cesta se nabízí poměrně logicky. Vrátit se domů do Liberce. Tým pod Patrikem Augustou nestoupá strmě vzhůru, po krátkém nádechu spíš padá. Občas si říkáte, jestli kádru sedí nastavený styl. Může se stát, že majitel Petr Syrovátko zkusí zavzpomínat na staré a velmi úspěšné časy. Ale být Pešánem, tak bych to nedělal.
Proč? Blíží se Vánoce, stačí si vzít příklad z pohádek. Kam by asi došel Honza, který by se po pár nezdarech vrátil zpátky pod máminu sukni? Za prvé, princeznu by asi sežral drak, není zachránce, není svatba. Za druhé, z Honzy by se stal asi velký vesnický borec, který pak třeba na tancovačce propleskne kdekoho. Jenže taky o něm víte, že jinam paty nevytáhne. V sousední vsi se ho už nebojíte.
Pokud by se Pešán vrátil v jakékoliv roli jednou do Liberce, najde prostředí, které ho uctívá, zná a dostane v něm prostor i moc. Užil by si ideální podmínky, jak uspět a organizaci zase zvednout.
Pak by záleželo, jaké má ambice, jestli mu tohle stačí. Chtěl bych věřit, že ne, že pořád chce být nejlepším trenérem v Česku, který bude třeba trochu dráždit, ale taky má zájem udávat trend, zlepšovat se.
Velké kluby jsou v extralize nyní plné. Zavřená je Sparta, to samé Pardubice i Třinec. Čerstvě je přeobsazená i Kometa, ale tam by stejně nepasoval. Pokud je zásadním předpokladem, že každý trenér si přeje přebalovat na lavičce od Libora Zábranského (nebo k názoru postupně dospěje), nikdy tady žádný trenér s ambicemi působit nemůže.
Pozice v silné trojce se jednou otevře, sem by měl právě Pešán mířit. Ale z jiné adresy než z Liberce, protože pak by o něm velké kluby taky mohly pochybovat. Pokud máte v životopise, že dovede uspět jen v manéži s Tygry, lze váhat, jestli není riziko chtít takovou věc i jinde.
Je jedno, jestli se jednou zjeví v Plzni, nebo půjde zvedat České Budějovice. Momentálně nemá pozici, že by se o něj velké kluby praly, i kdyby měly místo. Václav Varaďa je navíc mnohem výš, protože on za sebou má jen úspěch. Za Pešánem je kyselý opar z reprezentace a švýcarský neúspěch. Není první. Ale snad ještě chce být. A snad všude nevidí nepřátele, a umí hledat chyby i u sebe. Aspoň trochu.
Větší respekt si rozhodně zaslouží, když zkusí práci jinde a uspěje, než aby si počkal na Liberec. Protože pokud skončí tam, vždycky se budete jen ptát: „Fajn. Ale co jinde?“
Pešán je trenér, od kterého čekáte, že by měl hokejem žít. Jednou by měl vést reprezentaci znovu, až si zapíše ještě pár dalších zážitků a úspěchů. Možná, že v ní neobstál kvůli tomu, že dostal i obří vedlejšák v podobě šéftrenéra. Možná proto, že nepoznal do té doby nic jiného, než Liberec. Právě proto by byla chyba se zavrtat zase zpátky.
Můžete mít alergii na Pešánovo povýšenější vystupování, nadsázku, kterou snadno zaměníte za těžkou aroganci. Jenže nezapomínejte, že pomohl vybudovat v Liberci silnou značku, dovedl ho k titulu. Hokeji rozumí, neměl jen kliku a nepolíbilo ho na čelo štěstí. Jen se prostě potřebuje posouvat dál. A Česku by určitě pomohlo, kdyby on i Václav Varaďa pracovali jinde než v Liberci a Třinci a dokázali brát medaile i na jiných adresách. Nepřejete si vlastně nic jiného, aby si tak trochu šli po krku a do profesní rivality se zapojili i třeba další trenéři. Chybí zde něco, co jste mohli cítit v éře starších koučů Růžičky, Říhy a Hadamczika.
Pokud Miloslav Hořava zvládne ve Spartě zůstat delší dobu než sezonu, Radim Rulík uspěje s Pardubicemi, Pešán ukáže, že dovede válet jinde než v Liberci a Varaďa získá práci, aby naplňoval své ambiciozní vize? Pak byste nemuseli k národnímu týmu volat cizince, až odejde Kari Jalonen.
Témata:
blog, trenér, konec, vyhazov, komentář, sport, Švýcarsko, bílí tygři liberec, hokej, Pavel Ryšavý, Tipsport extraliga, Filip Pešán, hokejové blogy, National League, HC Ajoie, Hokej na Heureka.cz
Související články
