Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Necelých deset tisíc lidí v pardubické hale stojí, tleská. Někomu se koulí po tvářích slzy. Dynamo právě prohrálo sedmé semifinále proti Třinci. Banda s válečníky Draveckým, Kacetlem a Růžičkou vykročila do finále, kde získala čtvrtý titul v řadě. Pardubický majitel Petr Dědek brzy rozjel plán, jak svůj hvězdný tým posunout. Kdepak, příště se stejný scénář opakovat už nemůže. To „příště“ právě začíná. A je docela pikantní, co všechno se za jeden rok stalo.
Boss Dědek za tu dobu vypálil dva silné citáty, které v hokejovém prostředí zlidověly a na sociálních sítích se z nich staly kvalitní memy.
Sbohem pro trenéra Radima Rulíka, kterého majitel propustil po semifinále: „Jen je to jak v manželství, když nejste úplně přesvědčeni, že vztah bude fungovat dlouhou dobu a že se na koncepci třeba úplně neshodnete, tak si podáte ruku a jdete dál. Někdy jdete k soudu, jindy se domluvíte.“
Sbohem pro Václava Varaďu, kterého si majitel vysnil už před dvěma roky, ale absolutně si nesedl s vnitřním nastavením Pardubic: „Život jde dál.“
Dynamo za jeden rok protočilo dva trenéry, dvě esa z vrcholu českého žebříčku. Vize majitele zněla, že Varaďa přinese do klubu klíčový prvek neporazitelnosti. Strhne okolí, někoho naštve, ale s tím se počítá. Výsledkem měla být nová vítězná dynastie, která utne třinecké panování.
Odklon od trenérských hvězd k Marku Zadinovi je otočka úplně jiným směrem. Ovšem v jedné věci Dynamo ukazuje, že cestu k vítězství chápe. Mění (zatím) jen trenéry, ale tým drží pohromadě. Dělají se jen kosmetické změny, aby se vytvořilo silné jádro. Má být stejně pevné jako třinecké, jen kvalitnější, aby ho dokázalo porazit.
Sedmé semifinále hrálo za Pardubice před rokem 19 hráčů a všichni jsou v organizaci dál, všichni teoreticky mohou proti Třinci nastoupit znovu. Jen těžko tedy čekat, že by se Daniel Rákos a Jan Kolář na ledě reálně objevili. Dva třicátníci se do ideální sestavy nevejdou.
Ovšem tenhle detail ukazuje, kudy má vést pardubická cesta. Před rokem bolest, teď by s ní nabušený kádr měl umět pracovat.
Jenže nejkrásnější na celém příběhu je, že třinecká válečnická nátura dovede úplně všechno. Dvě sedmizápasové série v nohách by měly Oceláře utavit. Měly.
Banda z Beskyd je, co se týká vyhrávání, naprostý unikát. Štěstí jí navíc umí rozdávat stejné polibky, které rozdává Vladimír Dravecký po gólech na střídačce. Jenže tím klidem si ocelová banda svoji kliku přitahuje.
Čekáte, že Pardubice tentokrát Třinec zastaví. Nejsou zdaleka tak pobité jako soupeř, sestavu proti loňsku posílily o Libora Hájka, Martina Kauta nebo Richarda Pánika, což jsou hráči, kteří poznali NHL. Ondřej Kacetl a Daniel Voženílek za mořem nikdy nehráli. První v Pardubicích končil, protože se klubu zdálo, že z něj nejde vymačkat víc. Vsadil na Pavla Kantora a Milana Kloučka. Voženílka Pardubice kdysi vyloženě zazdily, neuměly ho posunout na současnou reprezentační úroveň.
Kacetl s Voženílkem jsou zase hvězdami play off. Pardubice jejich budoucnost netrefily. A jestli můžou být výš než hvězdná skupina Dynama, která má zkušenosti z NHL? Nečekáte to. Ale právě, že můžou. Ve výsledku Třinec těží z někdejší pardubické slepoty. Třeba se k téhle skupině přidá i David Cienciala, jenž byl součástí výměny za Pánika. Kdo vyhraje titul, vyhrál i tenhle trejd.
Pardubice mají kádr poskládaný dobře, velké peníze využily smysluplně. Nemáte pocit, že by hvězdy na sebe žárlily, všechno do sebe zapadá. Ale právě až série s Třincem všechny pozitivní dojmy může potvrdit.
Nebo ukázat, že je to pořád málo. Pak může přijít další meme.
Témata:
play off, sport, hokej, Pavel Ryšavý, Tipsport extraliga, HC Dynamo Pardubice, Petr Dědek, hokejové blogy, play off Tipsport extraligy, Hokej na Heureka.cz
Související články
