Máme se rádi? Nemáme se rádi? Je dobře, že Bílek a Vrba teď nebojují
Tahle písnička od skupiny Lucie vznikla sice už na začátku devadesátých let, ale klidně by se slova z jejího refrénu dala naroubovat i dnes na vztah mezi Pavlem Vrbou a Michalem Bílkem. „Máme se rádi, nemáme se rádi, budem se mít rádi, nebudem se mít rádi.“ Mezi koučem Plzně a trenérem fotbalové reprezentace to momentálně vypadá, že se „mají rádi.“
Tedy nejde určitě o nějaké vřelé přátelství a dá se předpokládat, že si nepadnou do náručí, až na sebe někde narazí, ale o dá se říct, že mezi Bílkem a Vrbou existuje nějaká vzájemná komunikace. A už to se dá brát jako pokrok.
Ještě o víkendu tvrdil Vrba, že s ním Bílek vůbec nemluví, včera už tak útočný nebyl a považoval záležitost za vyřízenou. Sám reprezentační trenér dnes poměrně otevřeně popsal, jak jeho kontakty s Plzní vypadají a přislíbil, že na Viktoriány ze svojí nominace nenaloží příští týden při přátelském utkání v Maďarsku plnou nálož 90 minut.
Ne vždy tomu tak bylo. „Může se stát, že některý z plzeňských hráčů odehraje v Dánsku celý zápas. Vím, že je to pro klub nepříjemná věc, ale ti hráči byli nominováni do národního týmu. Nemůže se brát ohled na to, kdy potom hrají,“ tvrdil Bílek v roce 2010 při nominaci na přátelský zápas v Dánsku.
„Dočetl jsem se, že trenéra Bílka vůbec nezajímají problémy Plzně. Já jsem se zařekl a rozhodl se, že pokud se mě na něj někdo zeptá, sdělím, že mě reprezentace také nezajímá,“ kontroval později Vrba.
Českému fotbalu by se náramně hodil úspěch Plzně v Lize mistrů i záchrana zatím nejistě rozehrané kvalifikace o MS 2014. Kdyby si dva důležití trenéři házeli klacky pod nohy a nenaučili se spolu vycházet, splnění jejich úkolů by bylo hned o něco komplikovanější.
V české politice vstřícnost a dodržování nepsaných zvyklostí v poslední době prakticky nevidíme, v českém fotbalovém rybníku je hladina alespoň v tomto ohledu klidnější.
