Záplava gólů, štěstí i smůla. Král Lafata bude vládnout dlouho
Takový moment už možná žádný z 7661 fanoušků, kteří přišli sledovat vítězství Sparty nad Znojmem, v životě nezažije. Na Letné se oslavoval nový nejlepší střelec v historii Gambrinus ligy, kterým se stal po svém 134. gólu David Lafata. Při pohledu na statistiky zřejmé, že se na řadu let nemusí o svoji pozici v čele žebříčku bát.
S Horstem Sieglem, kterého v žebříčku definitivně odsunul za sebe, ho spojuje neskutečný čich na postavení v pokutovém území. S nejlepším reprezentačním kanonýrem Janem Kollerem zase pomalejší rozjezd kariéry.
| Nej střelci Gambrinus ligy | |||
| Jméno | Zápasy | Góly | |
| 1. | David Lafata | 304 | 134 |
| 2. | Horst Siegl | 310 | 133 |
| 3. | Libor Došek | 349 | 99 |
| 4. | Stanislav Vlček | 436 | 94 |
| 5. | Luděk Zelenka | 342 | 92 |
| 6. | Marek Kulič | 384 | 88 |
| 7. | Vratislav Lokvenc | 201 | 82 |
| 8. | Pavel Horváth | 414 | 81 |
| 9. | Jan Nezmar | 310 | 80 |
| 10. | Radim Holub | 304 | 77 |
Vždyť první ligovou trefu si Lafata připsal až při svém 33. startu v nejvyšší soutěži. Kdo by si 26. srpna 2002 v zápase s Ostravou tipnul, že tehdy ještě budějovický útočník načíná rekordní sbírku? Za necelých 12 let je hotovo.
Lafatu k ní dovedl především poctivý přístup a neutuchající dravost na hřišti, která z něj ani s přibývajícím věkem nevyprchává. Spíš naopak sílí. Proto si loni zvolil velkou výzvu a kývnul na přestup do Sparty, kde je na něj neskonale větší tlak než v Jablonci, kde se jeho kanonýrská éra rozjela naplno.
K tomu měl štěstí, že se mu v kariéře vyhýbala vážná zranění. A pak také smůlu, protože se výrazně nedokázal prosadit v zahraničí a ze dvou zahraničních angažmá v řecké Škodě Xanthi a Austrii Vídeň, se poměrně rychle vracel domů. A mohl zase na českých stadionech sázet gól za gólem.
Kombinace všech těchto faktorů vynesla dvaatřicetiletého útočníka na vrchol, pod který se nemusí vůbec ohlížet. Podobný mix, jaký Lafatovi přinesl záplavu vstřelených branek, momentálně u žádného jiného hráče v Gambrinus lize k vidění není. Musíme si počkat.
Jak dlouho? Rok, pět, deset let… Nebo ještě déle.
