Už to má jisté. Luis Suárez se natrvalo zapsal do kroniky fotbalových mistrovství světa. Ale úplně jinak, než před turnajem plánoval. Ani záplavou gólů nikdy nepřemaže pachuť z dalšího výstavního selhání, které předvedl na konci zápasu s Itálií. Ve chvíli, kdy se zakousl do ramene Giorgia Chielliniho, si nad sebou útočník Uruguaye podepsal ortel. Podobně labilní hráč by na šampionátu měl skončit.
Když před 28 lety Diego Maradona dostal ve čtvrtfinále MS proti Anglii míč při jednom z gólů do branky rukou, místo omluvy odkazoval na boží sílu. Argentinskému idolu jeho neregulérní zásah prošel a nejoddanější fanoušci mu ještě uznale zatleskali.
Navíc mohl spoléhat na to, že už nelze vzít po utkání zpátky gól, který rozhodčí uzná. Ve stejném zápase navíc Maradona okamžitě zakryl rozpaky jednou z nejgeniálnějších akcí, jakou měli fanoušci možnost kdy vidět, po níž znovu skóroval.

Suárez se na zásah „božích zubů“ bude jen těžko odvolávat. V jeho případě bude jakákoliv výmluva znít dost nevěrohodně. V porovnání s Maradonou by ho měl potkat odpovídající trest. Tedy zamezit mu na turnaji dál působit.
Nejlepší střelec anglické ligy si schoval svůj kousanec na moment, kdy se na něj díval celý svět. Navíc dobře věděl, že se mu takový úlet sečte se stejnými prohřešky, kterými se provinil v minulosti. Přesto rozevřel čelist a stisknul…
Suárezovo vyloučení ze šampionátu je jedinou možností, jak opakování této události zamezit. Při (ne)logičnosti jeho jednání totiž nelze vyloučit, že by znovu kousal třeba ve finále.