Jeho klička funguje, ale pády také. Robben by to měl zkusit trochu jinak
Když sledujete Arjena Robbena, po většinu času máte oprávněný pocit, že tenhle nizozemský fotbalista v sobě skrývá schopnosti, aby se dostal třeba až na úroveň Lionela Messiho, či Cristiana Ronalda. Tedy na absolutní vrchol. Pak ale přichází chvíle, kdy si svojí pověst zbytečně shazuje. Jako třeba v osmifinále MS proti Mexiku.
Dva fotbalové kousky pravidelně předvádí na hřišti Arjen Robben spolehlivě pořád dokola. Jeho famózní klička do středu hřiště, po níž následuje zpravidla gólová střela, už byla k vidění mnohokrát. Přesto na ní soupeři neznají protizbraň. V tom je Robben nepřekonatelný.
Pak tu ale máme i jinou záležitost, která je se záložníkem Bayernu Mnichov trvale spojená. Když dojde na střet v pokutovém území a Robben padne na zem, ještě „vyšperkuje“ bolestivou grimasou v obličeji a dá si záležet, aby vypadal hodně závažně. Tak jako v osmifinále mistrovství světa proti Mexiku.
Penalta může být po takovém zcela oprávněná. Ale možná také ne. Pády v Robbenově provedení jsou obvykle velmi teatrální a ve výsledku strašně těžko dešifrovat, kdy ho obránce nohou skutečně podrazil, nebo ji jen položil kolem.
Robben to pro jistotu zkouší znovu a znovu. A jeho strategie leteckých výstupů mu vychází, protože v této sezoně si už vykoledoval 14 penalt. Za to mu trenéři určitě nevynadají.
Fanoušci (možná i ti nizozemští) však mají jiné nároky a teatrální výstupy jim vadí. Pokud si Robben bude od nich chtít získat větší respekt, měl by svůj přístup změnit. Otázkou však je, jestli o to vůbec stojí.
