Odlet opor může Spartu oživit, Litvínov zpět v letargii. Lukeše bych nepouštěl

K Litvínovu mám blízko, víceméně jsem tam začínal, něco prožil. Až na poslední zápas s Kladnem, kdy prohrával po první třetině 0:3, měl vstupy většinou vynikající. Jenže pak následoval zkrat, výpadek a další ztracený zápas. Když hráči v posledních třetinách nemají pohyb a dopouštějí se chyb, vyplývá to z únavy. Na začátku jsou čerství, s blížícím se koncem sotva, že dohrají. Vladimír Růžička už po Zlínu řekl, že není normální, aby třináct zápasů vedli, a pak udělali bod, nebo žádný.

Po návratu z karantény prohráli třikrát. Covid a virózy, co teď řádí, tomu neprospějí. Někdo se vrátí po nemoci a nemůže hned skočit do ostrého tréninku a pak ještě hodinu v posilovně hupsat s činkami. I tohle se na výkonech mohlo podepsat.

Po návratu z karantény Verva třikrát prohrála. Proto se mi zdá, že jsou hráči přetrénovaní. Vím, jak se povídá, že tomu dneska hráči kolikrát nedávají, co by měli. Já ty názory respektuju, pocházejí od lidí, kteří jsou u toho. Hráči se mají chovat jako profíci a do hlavy nikomu nevidím. Teď je však jiná doba v tom, že jsou nemocní, v karanténách, odkládají se zápasy. Když někdo hraje pětadvacet minut a ještě jde cvičit, může na něj dolehnout únava. Při zápase nemá pohyb a udělá tři chyby.

Jakmile do Litvínova přišel Růžička, hráči na ledě padali po hubě. Teď jsou zpátky v letargii.