Vydra musí v reprezentaci zůstat. V Premier League není náhodou
KOMENTÁŘ RADKA ŠPRYŇARA | Mohl být hrdinou zběsilých říjnových dní. Místo toho se Matěj Vydra stal symbolem ofenzivní marnosti a donutil fanoušky vzpomínat na absentující kolegy Patrika Schicka, Michaela Krmenčíka a Zdeňka Ondráška. Rozumím břitkým soudům, chápu zlobu směřující na borce opakovaně se chovající v koncovce zbrkle a chaoticky. Přesto tvrdím, že Jaroslav Šilhavý nesmí na útočníka Burnley zanevřít a naopak mu dát příští nominací jasně najevo, že s ním počítá. Opak by byl chybou, na níž by mohl národní tým doplatit.
Jaký ofenzivní materiál má trenér k dispozici?
Elegána Patrika Schicka, týmovou útočnou jedničku, ale bohužel také hráče každou chvíli laborujícího se zraněním. Dále pak silácké klony Ondráška s Krmenčíkem. Typologicky nesmírně podobné borce, byť zcela jistě zajímavě využitelné v řadě herních situací, kdy mohou uplatnit chronicky neukojený hlad po gólech a brutální fyzické dispozice. K nim se nenápadně přiřadil nezkušený Adam Hložek využitelný na více místech v sestavě, což je momentálně jeho největší přidaná hodnota v pohledu zúženého čistě na reprezentaci.
Že v žádné z charakteristik nezaznělo slovo rychlost? Správně. Ovšem ani dynamika, přirozeně vysoká míra aktivity a automatická pracovitost ve sprintu. Tyhle herní atributy má v sobě zakódované Matěj Vydra. Je jiný než ostatní konkurenti v nominačním boji. Má odlišné přednosti a jak jsme viděli během tří uplynulých zápasů, umí je na hřišti příkladně použít.
Že jich neumí stoprocentně využít, je věc druhá. A ano, souhlasím s kritiky, neméně zásadní. Po utkání na Kypru mu zbytečně složitá řešení uvnitř čtverce tvrdě vyčítal trenér Šilhavý, v Glasgow zase bylo až trýznivé sledovat snažení rodáka z Chotěboře z několika metrů trefit prostor mezi tyčemi. Jediný gól, a to vítězný, vsítil v Izraeli. Z pohledu efektivity jde o mizerný výsledek. Vydra měl skórovat v každém utkání, ve Skotsku vícekrát. Tak to je, a basta.
Ukázaná neefektivita by však neměla být limitem pro příští pozvánky. Bylo by totiž poněkud pošetilé odmítnout služeb hráče z Premier League. Vydra není v Burnley pro nic za nic, místo v kádru si musel vybojovat, neustále přesvědčovat o své kvalitě, vlastně i výjimečnosti, protože jinak by kluk z Česka neměl na Ostrovech nárok. V poslední době navíc hraje poměrně pravidelně, i to je zřejmá indicie, že fotbalista kráčí správným směrem.
A další věc k dobru? Po odchodu Karla Jarolíma, a především manažera Jaromíra Šeterleho, změnil svůj vztah k národnímu mužstvu. Na srazy se zase těší, na bojišti je ochotný se přetrhnout ve prospěch týmu. I to je Vydrův výrazný vklad.
Po mém soudu by měl dostat další šanci hned v listopadu, kdy Česko vyrazí do Německa a pak dvojzápasem s Izraelem a Slovenskem dokončí pouť základní skupinou Ligy národů. V případě uzdravení útočných stálic Schicka a Krmenčíka byl měl Šilhavý v rukou nesmírně zajímavý ofenzivní mix. Mohl by různě variovat sestavu, stát se pro soupeře nečitelným.
Navzdory řadě pochybení během říjnových zápasů, Vydra v reprezentaci musí zůstat.
