Jurásek a růstový spurt. Mezikrok chyběl, hráče z ligy často vidíme výš
Portugalsko mění za Německo. Slavnou Benfiku – při vší úctě – za obyčejnější Hoffenheim. Na jihu Evropy narazil David Jurásek hlavou do stropu. V nadupaném kádru účastníka podzimní fáze Ligy mistrů se neprosadil. Částečně vinou zranění, ale především z konkurenčních důvodů. Rozhodl se nejít zatvrzele proti zdi. V Lisabonu na sílu přesvědčovat o vlastní kvalitě, když není pro trenéra dostatečně dobrý. Zvolil úhybný manévr. Sklopil uši při vědomí nepříznivé situace. A to není nikdy na škodu.
Někdy v budoucnu si třeba bude Jurásek tleskat, jak dnes volil. Dá se předpokládat, že v týmu, kde je hrající legendou Pavel Kadeřábek, dostane adekvátní prostor k vyniknutí.
Do přísné levačky, kterou obdivovali trenéři i fanoušci napříč Českem, zase získá sebevědomí a cit pro pověstné „rohlíky“ do šestnáctky. Přibývající herní praxe v kombinaci s kvalitní soutěží dostane Juráska zpátky na vysoce zajímavou úroveň. Ještě lepší, než při odchodu ze Slavie.
Záměrně nepíšu podmiňovacím způsobem, protože tomu opravdu věřím. Tleskám čerstvé štaci. Dává mi maximální smysl. I směrem k letnímu mistrovství Evropy. Předpokládám, že reprezentační kouč Ivan Hašek to také vítá.
Jurásek dokončil fázi „růstového spurtu“.
