Před pár dny se v NHL rozhodovalo, kdo na poslední chvíli změní působiště, a bylo mi jasné, že ve hře bude i moje jméno, protože mi po sezoně končí v Arizoně smlouva a takoví hráči si dopředu nemohou být ničím jisti. Nakonec jsem u Coyotes zůstal, na rozdíl od Martina Hanzala. K němu se ještě vrátím.
Posledních pár hodin před přestupovou uzávěrkou bylo docela stresujících. Oproti minulému kontraktu ve Vancouveru jsem neměl klauzuli o souhlasu s trejdem, takže to celé bylo o čekání, jak to se mnou dopadne.
Jsem rád, že na změnu nedošlo a zůstávám. Jasně, bylo by hezké získat šanci na výhru ve Stanley Cupu, ale je to těžké, když výběr budoucího týmu nemůžete ovlivnit. V dnešní době už málokterý hráč tlačí na vedení, aby ho před deadline vyměnilo kvůli touze po Stanley Cupu. Takhle si to kdysi mohl zařídit Ray Bourque s odchodem do Colorada, ale ty časy už jsou pryč.
Já si mohl spekulovat leda tak sám pro sebe, osud jsem neměl ve svých rukou. Asi bych se trochu jinak zachoval, kdybych se dozvěděl, že o mě stojí největší favorité Stanley Cupu. Pak bych možná na vedení zatlačil, aby do výměny šli. Co vím, nějaké týmy se ozvaly, ale předpokládám, že konkurence nenabídla požadovanou protihodnotu, a tím všechny prognózy vzaly za své.
Jde samozřejmě o peníze. Já sice vkročil do sezony s platem milion dolarů, ale díky bonusům jsem se vyšvihl přes dva miliony, a pokud bych postupoval dalšími koly v play off, mohl by bonus vyletět o další milion. Jde o to, že můj nový tým by si tyto náklady musel započítat do rozpočtu pro příští sezonu, což by mu kvůli platovému stropu mohlo nadělat neplechu. A přitom by mě ani neměli v kádru. Tohle všechno hrálo roli v jednání.
Další věc je, že z bohatých a kvalitních klubů se teď nikdo moc nechce zbavovat vysokých draft picků, protože to je velká šance na dobrého hráče za mírnou cenu, jde o šetření. Proto letos nebylo tolik trejdů jako dřív, málokdo má zájem zvyšovat si už tak napjatý rozpočet. A nikdo navíc neví, jak to s výší stropu bude v novém ročníku.
Hanzal ať se nestrojí
Co se Hanziho týká, u něj šlo o to, zda se s Arizonou domluví na novém kontraktu, nebo odejde na play off jinam a v létě vyrazí na volný trh. Právě Martin byl jedním z mála hráčů, za které byly týmy ochotny obětovat první kola draftu. Je to hráč, který může jakékoli mužstvo posunout do úplně jiných výšin. Centr, vysoký hráč...
Minnesota s ním udělala výborný krok, teď už patří mezi čtyři, pět hlavních aspirantů na Stanley Cup. Wild mají rázem pohromadě tři výborné centry, Koiva, Staala a Hanziho. Pokud takový hráč odchází, poslední jeho hodiny jsou vždycky zajímavé.
Cestou na zimák už byl vydaný pokyn, aby se Hanzi nestrojil do výstroje, protože se finalizují jednání o odchodu. Zbývalo deset minut před poradou, když Hanzimu řekli, kam jde. Stihli jsme prohodit jen pár slov, ani jsme se moc neloučili, jednak jsme to měli probrané dávno dopředu zleva zprava a pak jsem mu chtěl taky dopřát poslední chvilky s ostatníma klukama. Od té doby jsme zase v kontaktu, píšeme nebo voláme si v podstatě každý den.
Jeho odchodem Arizona ztratila. Být na mně, nikdy bych takového hráče nepouštěl. Zvlášť v Západní konferenci, kde má každý mančaft hodně silného prvního centra. Kopitar, Thornton, Getzlaf, Koivu, Staal…
Na druhou stranu chápu, že jde o byznys, a pokud nebyli schopni se domluvit teď, je cestou ho pustit. Kdo ví, třeba se s Hanzim domluví v létě. V tom případě budou mít lídra zpátky a navrch vyhandlované draft picky. Ale nepředbíhal bych. Martin se poprvé v kariéře dostane na volný trh, bude si moci vybírat z celé řady nabídek.
Témata:
NHL, blog, minnesota, komentář, sport, Arizona, hokej, Radim Vrbata, Martin Hanzal, Hokej na Heureka.cz
Související články
