S dvaadvaceti body na kontě přezimuje ostravský Baník v horní polovině tabulky. Na Bazalech kdovíjak dobrá nálada nepanuje, Slezané mají pocit, že bodů mohlo být ještě víc, jejich momentální rozpoložení ovlivňuje zejména trojice posledních tří duelů, v nichž získali jen bod.
Skoro se chce říct, dobře pro Ostravu, že takové tři zápasy přišly. Baník by si měl dvaadvaceti získaných bodů vážit, nikoliv lamentovat nad tím, že jich není ještě víc. Před začátkem sezony by takový počet bodů na Bazalech nepochybně brali.
Aspoň v Baníku nikdo nepodlehne dojmu, že vše je na nejlepší cestě za klidnou sezonou. Není. A opravdu by bylo velmi přezíravé konstatovat, že Baník není v tabulce výše jen proto, že má smůlu v koncovce a nedává góly. Impotence je pouze jedním z úskalí hry současného ostravského celku.
Pořád platí, že výkonnost tohoto týmu je cosi jako velmi křehká nádoba. Pokud hráči plní, co po nich nároční trenéři Svědík s Korytářem chtějí, mají šanci na úspěch a Baník hraje hezký fotbal. Jako třeba v pátek proti Slavii. Ale jakmile je hra Baníku čímkoliv narušena, brzkým inkasovaným gólem, výkonnostním výpadkem jednoho dvou hráčů, nebo třeba chybějícím Jánem Gregušem, srdcem týmu, velice rychle přicházejí velké problémy.
Ne ne, Baník, v jehož sestavě se nezřídka objevují náctiletí nebo o něco starší než dvacetiletí hráči, ještě rozhodně není týmem, který by měl bojovat o poháry. Je ale na dobré cestě této mety v brzké době dosáhnout.
Související články
