Romana Barboříková
1. dubna 2022 • 14:20

Překoná Pogačar legendy? Talent má, ale jen to nestačí

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Liverpool jsem chtěl pro Slavii, ale Sparta má šanci. Fandit budu...
Šéfové Slavie a Sparty ve Sportu. Podívejte se, jak prožívali los Evropské ligy
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když se řekne jméno Tadej Pogačar, často mi naskočí španělská Vuelta v roce 2019. Tehdy jsem s dalšími třemi kolegy novináři v hale hotelu v Burgosu seděla u stolu a dělala rozhovor s tehdy pro mnohé ještě neznámým slovinským mladíčkem. Působil zakřiknutým, nesmělým dojmem, ale zároveň bylo vidět, že i když mu bylo teprve dvacet, měl to v hlavě velmi dobře srovnané.



Povídal o tom, jak ho tým, ve kterém byl první sezonu, zatím nechce příliš přetěžovat. I proto ho poslali na Grand Tour, kde velká část cyklistů sbírá své první zkušenosti s třítýdenním etapovým závodem. A on tam hned skončil celkově třetí!

Rok nato, v první covidové sezoně, už nebylo proč takový klenot schovávat, a tak zamířil na Tour de France, kterou dva dny před svými dvaadvacátými narozeninami neuvěřitelným výkonem v časovce zvrátil na svou stranu. Právě senzační představení, která předvádí, jsou tím, co ho činí výjimečným. A k nim dochází z jednoho důvodu: má obrovskou chuť vyhrávat a také, jak už před třemi lety prohlásil jeden z manažerů UAE Team Emirates, vítězný instinkt.

Právě hlad dojíždět stále v závodech jako první a vítězný instinkt jsou něčím, bez čeho se z cyklisty hvězda a hlavně legenda nestane. Tento předpoklad tedy Pogačar splňuje. Jenže jen to nestačí.

Často se v silniční cyklistice zmiňuje podpora týmu. Na jedné straně je zde finanční motivace a dobrý materiál, zejména pak kola. To splňuje bohatá stáj ze Spojených arabských emirátů dokonale. Druhou stránkou jsou pak týmoví kolegové v závodech. U borců jako jsou Primož Roglič či dřív jezdci z Ineosu (Sky) jistě nezanedbatelná součást výkonu a případného úspěchu. Ale u Pogačara? Vždyť Tour 2020 vyhrál prakticky bez týmové podpory v rozhodujících horských etapách. A na klasice Strade Bianche letos v březnu se také 50 kilometrů před cílem zvedl a ujel zcela sám. Ale i jemu se mohou někdy, zejména v etapách na větru, parťáci hodit.

Co ale bude potřebovat zcela určitě, je štěstí. Někomu to může přijít směšné, že se jedná o sportovní klišé. Ale v tomto sportu to bez něj nejde. Spoustě zraněním se můžete vyhnout skvěle zvládnutou technikou, kterou má nyní třiadvacetiletý Slovinec díky začátkům na horském kole a v cyklokrosu. Ale když vás ze silnice smete jiný závodník, nebo ještě hůř při tréninku nezodpovědný řidič auta, můžete být technicky zdatný, jak chcete.

A právě zranění a zdravotní komplikace zmařily nejeden velký talent, kterým Pogačar bezesporu je. I v této sezoně si vede skvěle a má tak dobře nakročeno k věčné slávě. Nezbývá než mu přát právě zmiňované štěstí, aby mohl předpoklady naplnit.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud