Atmosféru, jaká byla po dva týdny ve Vysočina Areně, jsem mimo velké fotbalové stánky nikde nezažila. Když na stadion přijížděl někdo z domácích závodníků nebo se třeba Johannes Thingnes Bö či Julia Simonová řítili do cíle, neskutečný hukot byl slyšet hodně daleko. V tomto ohledu se výlet na biatlon fanouškům rozhodně vyplatil. A nebyli to jen čeští příznivci, nechyběla spousta norských, francouzských vlajek, občas i švédské, italské.
Jenže zatímco všichni zmiňovaní se dočkali medailových oslav, český divák tuto radost sdílet nemohl. Nejlepší deváté místo, co se týče závodů jednotlivců, v podání Markéty Davidové je po vystoupeních Gabriely Soukalové, Ondřeje Moravce a jejich generace pád dolů.
Generační obměna probíhá v mnoha sportech. Biatlonový fanda, který sledoval celou dosavadní sezonu, věděl, že v medaili může věřit, ale musela by se sejít spousta věcí, které do sebe dosud nezapadaly. Šampionát ukázal, že má český biatlon nadějné závodníky. Zaujala Tereza Voborníková (23 let), i po těžkém zranění se předvedl Tomáš Mikyska (24 let), který má obrovskou devízu ve své bezstarostnosti.
Jen by to chtělo, aby se v Novém Městě vrcholná akce jela až za dva tři roky.