Z Romana Berbra se stal neohrožený vládce českého fotbalu
Celou akci umně rozehrál, nasměroval správným směrem, dobře načasoval a vytěžil z ní mediální slávu, když se postavil do pozice zachránce a bojovníka za čistotu fotbalu. Statutární zástupce FAČR Roman Berbr prokázal, že je skutečný mistr zákulisních intrik. Za takto zrežírovanou kauzou, jejíž pomocí zlikvidoval nespolupracující, by se nemusel stydět žádný resident vyhlášených zpravodajských služeb. Ostatně jen prokázal, jak byl velice zdatně vyškolený v StB v boji s vnějším nepřítelem, ve fotbalovém prostředí k tomu ještě přidal vnitřního.
Stačí shrnout fakta. Po rozkrytí korupční aféry s nekalými sázkami se bil v prsa, že to on skoro před rokem navedl policii, jejíž byl dříve sám součástí a nadále si v ní udržel výborné kontakty, na koho se má zaměřit. Předal potřebné podněty, aby mohla být nasazena na jím vytipované lidi operativní technika a především díky odposlechům se nashromáždily nezvratitelné důkazy.
Nutno připomenout, že v síti uvázli jen ti, kteří se mu nehodili. Ti, kteří vyklouzli z jeho léta budované sítě, jež rozhoduje o výsledcích zápasů, určuje postupující a sestupující, rozděluje na odměňované a trestané.
Jakmile se všechno provalilo, sám se téměř nabízel, aby poskytl nejčerstvější vyjádření a zdůrazňováním boje proti špíně získával kladné body. Pečlivě si ovšem vybíral, komu v žádosti o rozhovor vyhoví. Obezřetně se vyhýbal těm, kteří znají zákulisí českého fotbalu a bulíky z nosu by okamžitě setřásli.
Vyhrál. Snadno přeskočil váhavého předsedu Miroslava Peltu, ale především dal najevo zbytku opozice, že dovede využít i orgánů činných v trestném řízení k odstranění nepohodlných. Roman Berbr převzal definitivně český fotbal do svých rukou a je jeho neomezeným vládcem.
