Posily budou, slíbilo nové vedení Slavie Praha před zahájením nového ročníku. Ovšem představy, jak přijdou hotoví fotbalisté v plné formě, kteří se okamžitě stanou tahouny mužstva a miláčkem fanoušků, rychle vzaly za své. Prázdná pokladna a hrozící stav insolvence ani takový rozmach nedovolují. První kritériem jsou peníze, vlastně skoro jediným.
Jan Štohanzl je toho jasným důkazem. V Mladé Boleslavi se dosti svérázným způsobem – vylepeným seznamem nechtěných hráčů na dveřích – dozvěděl, že už nepatří mezi vyvolené. Zájem o něho sice byl i jinde, chtěl ovšem zůstat v Praze a hrát za nejstarší český klub a do roku 1948 i neúspěšnější se stále považuje za čest. Slavii proto logicky bral za optimální řešení své situace.
Bývaly doby, kdy ostatní kluby čekaly, kdo se nevejde Slavii Praha do kádru A mužstva a pak po těchto fotbalistech radostně sáhly. U mladých hráčů, kteří přerostli kvalitu juniorky, na první ovšem výběr ještě nestačí, a proto odcházejí na hostování jinam, to možná ještě platí. Jinak se však poměry výrazně změnily – Slavia číhá, kdo kde bude lacino k mání. Stal se z ní neprovinční klub.
Související články
