BLOG: Pane Bílku, nechte si poradit. Naslouchejte dobrým pomocníkům
ŠTĚPÁN FILÍPEK - Pěknou past nachystal svým kritikům trenér fotbalové reprezentace Michal Bílek, když postoupil do baráže o EURO 2012. Kdo ho teď bude tepat a nadále tvrdit, že navzdory dobré vůli i pracovitosti nemá u týmu co dělat, může se najednou ocitnout sám pod palbou.
Ještě na měsíca možná i na půl roku se zakonzervuje to nezdravé, co v týmu a kolem něho je. Čím dříve by přišla změna, tím víc času by bylo na nápravu a „přestavbu“. Jenže přejete si snad, aby byl český fotbal bez mistrovství Evropy? Není to větší zlo?
Ano, je. Nehledě na to, že je nutné dívat se na věc realisticky. Bílka ani nemá kdo před vplutím do úžiny mezi barážovou Skyllou a Charybdou odvolat z kapitánského můstku. Fotbal je bez šéfa, bují bezvládí. Až nový, silný boss (bude takový?) třeba bouchne do stolu.
Co s tím? Je to naivní rada, ale když jde o vše, měl by si Bílek k sobě vzít dobré rádce. Takové, kteří by jemu i týmu pomohli. Mužstvu by díky zapojení Rezka, Pilaře nebo Jiráčka slušel moderní ofenzivní kabát, z něhož nečouhá jen natržený rukáv Baroš. S obranou jsou stejně trable a spoléhání na ni je evidentně čekání na smrt.
Ať je to Jaroslav Hřebík, nebo dodavatel plzeňských objevů Pavel Vrba, měl by Bílek odhodit ego a využít jejich znalostí a postřehů, byť s nimi není jedna krevní skupina a asi by se do toho nehrnuli. Jozef Chovanec si takhle kdysi zavolal na pomoc Karla Brücknera, takže by možná stačilo jen víc naslouchat asistentu Františku Komňackému.
Hlavní je podpořit a dotáhnout změny, ke kterým se Bílek alespoň zčásti už sám odhodlal. A nemusel by se trápit hlasy, že je „naměkko“. Naopak by ukázal sílu.
