Pardon, ale do Vršovic patří maximálně jeden ligový „exemplář“
Vím, že se vystavuju riziku, že mi bude doživotně zakázán vstup do Vršovic. Jenže stejně mi to nedá: po zápase Bohemians 1905 - Slavia (0:1), přímé bitvě o záchranu, je vcelku jasné, že do téhle „fotbalové“ pražské čtvrti patří z aktuálních a čistě sportovních, opakuji čistě sportovních důvodů liga přinejlepším pouze jednomu z obou táborů. Že to nakonec může být spíš ten červenobílý, je přitom vůči zelenobílým barvám do jisté míry nespravedlivá předpověď.
Nejen dva z jednoho města, ale rovnou z jedné městské části. Boj bezprostředních sousedů měl naznačit, kdo z nich má větší naději setrvat v nejvyšší soutěži.
Mohlo to při tom být všelijak. Slávisté mají sice na první pohled nepoměrně silnější kádr, jenže kouknout se na tabulku a vidět se na posledním místě, to s kdekým zamává.
Bohemians naproti tomu takové situace důvěrně znají, na rozdíl od soupeře se pod novým koučem Luďkem Klusáčkem hodně zlepšili – a navíc se hrálo ve specifickém prostředí Ďolíčku.
Vstříc nebezpečí ligové smrti ovšem Slavia odhodila veškeré zábrany. Ať se to týkalo stopky pro jejího gólmana Martina Berkovce, toho času na hostování právě mezi „klokany“, nebo předváděné hry. Kouč Alex Pastoor už před utkáním naznačil, ať fanoušci zapomenou na líbivý fotbal, protože jde hlavně o body – a svůj „slib“ dodržel.
Vyplatilo se mu alespoň nasadit dva útočníky, Jan Vošahlík sklepával míče a přihrával do šancí, až z toho byl rozhodující gól Tomáše Necida. Jenže zatímco první poločas Slavia uhrála vcelku s přehledem, po přestávce zalezla hluboko před vlastní bránu a všemi silami se bránila atakům Bohemians.
Nezmohla se ani na nebezpečné protiútoky. Po tom všem už asi nikoho neudiví, že vyslanec nizozemské fotbalové školy Pastoor naznačí, že takhle sice obecně hrát nechce, ale když i ve zbývajících čtyřech zápasech jeho mužstvo vyhraje 1:0, bude (muset být) spokojen...
A Bohemians? Protivníka dostali ve druhé půli pod větší tlak, než pod jakým sami byli před tím. Jenže pro změnu vytasili jiné neúčinné „zbraně“: technickou neobratnost, pokažené přihrávky, a hlavně neschopnost zakončit.
Příležitostí si vypracovali dost, ovšem dovést je ke gólu, to je pro ně takřka nadlidský úkol. V celkovém součtu sice dali v sezoně o jeden víc než právě Slavia, což je pozoruhodné, kdyby právě červenobílí nebyli v téhle „disciplíně“ nejhorší.
Ač nikomu nic zlého nepřeju, i to je důvod, proč by liga pádem jednoho z vršovických rivalů, či dokonce obou, utrpěla v mnoha ohledech, najmě fanouškovském – jen ne co do fotbalu.
Soudě alespoň podle jejich současného neradostného stavu. Není při tom pochyb, že pro Slavii, nepoměrně lépe zajištěnou než Bohemians 1905, je to mnohem trpčí konstatování...
