Je to unikátní příběh. Sice za ním stojí velké peníze, a to pak prý jde všechno líp, jenže ne vždy zaručí rychlý úspěch. V případě Slavie se to v kombinaci s dobrou prací klíčových aktérů a příznivými okolnostmi stalo a je z toho titul. Sobotou tak může odstartovat nová červenobílá éra a nadvláda v českém fotbale – jen v Edenu nesmějí podlehnout euforii.
Vyhraje-li někdo ligu, už z podstaty věci to musí být zasloužené. V případě Slavie to nicméně platí po všech stránkách. Slabý začátek, klopýtání v závěru plné nervozity a zjednodušení herního stylu nesmí překrýt fakt, že zaujala a bavila svým fotbalem nejvíc – a nejdéle. Její zápasy byly nejočekávanějšími událostmi, měly největší přesah.
Cenné je, že tým chtěl hrát ofenzivní fotbal, což potvrzují i statistiky. Sešli se v něm v drtivé většině hráči se zdravým charakterem i vystupováním, přestože by se zvlášť pro krizové chvíle hodily větší rozmanitost v mentalitě a víc válečníků.
Slávistická story má přitom za jedinou sezonu tolik kapitol, že u jiných klubů by každá z nich vydala na samostatnou knížku. Od výměny „neodvolatelného“ trenéra, budování kádru, roztržku spolumajitelů až po dramatický závěr. I tak to skončilo triumfem.
Slavia je mistr! Takhle na Strahově převzala pohár pro ligového šampiona
Video se připravuje ...
Původní plán zněl skromněji, ale když se naskytla možnost, slávisté se k šanci získat titul odvážně přihlásili. Což byl zároveň risk, předběhli dobu a mohli se chytit do vlastní pasti. Vytvořili vyšší očekávání, a kdyby ho vzhledem k počínání Plzně nenaplnili, bylo by to bráno jako selhání. Oni to však zvládli. Ostatně, ani využití vhodných podmínek, oslabených soupeřů, není samozřejmostí. I to je umění.
Nejodolnější vůči slovům o titulu byl muž, jemuž se právem dostává kreditu: Jaroslav Šilhavý . Až se zdálo, že se pokorný trenér musel nechat šéfy přesvědčit, ať mluví stejně.
Někdejší slávistický kapitán potvrdil, že v první sezoně u nového mužstva dokáže divy. S Libercem i Slavií hned vyhrál titul, s překotně posilovanými „Galacticos“ byl třetí. Náročnější zkouškou jsou pro něho paradoxně další etapy.
VIDEOBLOG: Slavia na cestě k titulu nebetonovala. A to se cení
Video se připravuje ...
Naladění a nekonfrontační přístup Šilhavého, potažmo celého mužstva, se jakoby vzpírá představě, že za vytčeným cílem je třeba jít agresivně, bezohledně, bez skrupulí. Což, ať se na mě v Plzni nezlobí, je do značné míry typické pro jejich vzestup – a dobře se to odráží i v tom, jak na ně hledí veřejnost. Prvotní okouzlení a sympatie jsou dávno ty tam.
To je dobrý zdroj poučení i pro šéfy Slavie, kteří od jisté přátelské fáze vztahu k Západočechům přešli ke konfrontaci. Museli si – a ještě musejí – vybrat cestu, jíž se chtějí ubírat. Zaslouží uznání, dosáhli toho hodně. Ovšem – ač to nejspíš budou brát jako moralizování – budou ještě silnější, pokud na ní odhodí do pangejtu batoh se zbytečnou zátěží.
Pokud víc vykročí z červenobílé bubliny a nebudou dělit svět ostře na slávisty a sparťany, respektive na své příznivce a vnější nepřátele, jakkoli to podporuje červenobílou jednotu a pospolitost a utužuje vztah s fanoušky.
Milan Škoda poprvé králem střelců! Podívejte se na všechny jeho góly v sezoně
Video se připravuje ...
Pro ty Jaroslav Tvrdík a jeho lidé dělají úžasné věci, mají skvělý marketing, ale nemohou s nimi ve všem jet na stejné vlně. Jinak se to časem obrátí proti nim. Slavii nesluší, zabývá-li se vedle podstatných věcí i banalitami, jako disciplinárním podnětem na jurodivého sparťanského maséra. Na škodu jsou i popuzené reakce na jiný názor, který se „nehodí“, nedej bože kritiku, obviňování ze snahy uškodit.
A pak jsou tu vztahy ve fotbalovém prostředí. Slavia se střelhbitě vrátila do historické role, umí si vzít slovo, vymezit se. Je na ní rozpoznat hranici, kdy je to správné, účelné a v zájmu „vyššího principu mravního“, a kdy je to onen marketing, až fotbalový populismus, který ji vzdaluje, či rovnou izoluje od ostatních. Od těch, kteří jí mimochodem umožnili (do)hrát finále na Strahově.
Titul je blahodárný i záludný zároveň. Zvýrazní jen to dobré, euforie sníží ostražitost, schopnost vidět, co je třeba zlepšit, opatrnost při nakládání s ohromným kapitálem. Hlavně při posuzování schopností, ale i charakteru hráčů, které lze přeplatit. Je to přirozené pro většinu z nás, ale ti výjimeční na to jdou opačně – začnou u hledání chyb a nedostatků.
Nechť je Slavia velká jako hvězda, na které hráči přebírali pohár pro vítěze ligy.
Související články
