Ligové (o)hlasy: Když sparťané chválí soupeře a silnější pes… víte co
A vám se jako ten fotbal líbil?! Některé zápasy 15. ligového kola vzbudily pochybnosti, zda nebyl na hřišti k vidění spíše jiný sport. Ostatně, naznačila to i jedna nesporná autorita, která (zatím) zůstala v Liberci. Nevšední zážitky mají za sebou v Plzni a Slavii: jedni poprvé v sezoně unaveně nevyhráli, druzí zjistili, že i v době ekonomické hojnosti není na škodu, aby do klubové kasy přispěli i hráči nebo trenéři. A sparťanům se líbí, jak hraje protivník, který je porazil. Pozoruhodné události a výroky nejvyšší soutěže komentuje opět rubrika Ligové (o)hlasy.
„Dneska se měly spíš prodávat vstupenky s nápisem atletické závody, a ne fotbalové utkání. Z atletiky by obě mužstva dostala jedničku, z fotbalu tak tři minus.“
Jindřich Trpišovský, trenér Liberce
Nastala doba, kdy byl jedním ze šlágrů zápas Bohemians-Liberec. Zasloužil se o to jejich podzimní vzestup, výtečné postavení v tabulce, a hlavně to, co, respektive kdo za tím stojí. Martin Hašek i Jindřich Trpišovský jsou právem vysoce oceňováni, což ještě umocňovalo očekávání směřující k vzájemnému souboji. Až to vypadalo, že to budou hotové orgie progresivního fotbalu. To se úplně nesplnilo a z velké části logicky kvůli stylu hry obou soupeřů a zastoupení i některých ne úplně „pokrokových“, ale účelných prvků diktovaných skladbou kádru. Třeba na nakopávané balony a tak se dostane bohatě, na postupný útok a kombinace po zemi očividně méně.
Bylo nicméně zábavné sledovat, jak se názory na totéž utkání mohou diametrálně lišit, což je kouzlo fotbalu. Domácím se fotbal zamlouval, hosté ze severu byli sympaticky hodně (sebe)kritičtí. Podle nich to v prvním poločase „nemělo s fotbalem nic společného“, celkově to byl „hurá fotbal“, nebo ani ne fotbal, ale atletika, konkrétně běžecké disciplíny. Sečteno podtrženo, těším se, až Hašek, ale i Trpišovský budou mít větší možnosti, a jak se to projeví. Na druhé straně: vstupenky na atletiku mohli v posledním kole prodávat i leckde jinde….
„Opakovaně jsem tvrdil, že hrát ve čtvrtek a pak v neděli není jednoduché, proto Slavia se Zlínem hrají v pondělí. Nám by jeden den navíc pomohl, o přeložení utkání jsme ale nežádali.“
Pavel Vrba, trenér Plzně
Na běhání došlo také v Teplicích, kde v malé fotbalové válce Plzeň poprvé v sezoně nevyhrála a její série vítězných zápasů skončila opět na čísle 16. Pavel Vrba sice, jak říká, na rekordy není, ale já vám nevím, mít takovou příležitost… Víc ovšem zaujal jeho výrok ohledně náročného programu, který se i kvůli indispozici některých hráčů a zarputilosti domácích evidentně na výkonu Viktorie projevil. Někdo to vzal jako věcné konstatování, zlé jazyky či co to vykládaly jako „brečení“ či výmluvu (mimochodem, Slavia dva dny po utkání s Villarrealem nastoupila zrovna Plzni). Že to tak někdo vnímá, to už holt tak nějak k výsadní pozici, kterou si Plzeňští přisvojili, a k nárokům s ní spjatým patří…
„Některé věci ovlivnit nemůžeme. Je na to jedno rčení – je v něm vulgární slovo, to bych použít nechtěl, ale říká se, že silnější pes… víte co. Asi tak.“
Marek Janečka, stoper Karviné
Frustrace, zloba, hněv tryskaly po prohře 1:2 s Baníkem z hráčů Karviné. Jak by také ne, vždyť dvakrát inkasovali po neodpískaných ofsajdech, což tradičně dravý ostravský útočník a autor druhé trefy Milan Baroš komentoval s filozofickým nadhledem slovy: „Jednou vám to pomůže, jednou vás srazí.“ Být to opačně, nevím, zda by z toho nebyl nějaký ten „žumpatweet“, v každém případě hosté měli jasno.
Hlavně Marek Janečka, jenž se navzdory rozrušení nedopustil výroku mládeži nepřístupného a posloužil rychlou srovnávací analýzou s poměry na Slovensku (nejsme na tom líp…). Podobně se rozohnil i útočník Tomáš Wágner: „Já nevím, co k tomu říct. Nevím. Je to v televizi, oni si to stejně dovolí.“ Vysoký forvard má vůbec na podobné zážitky smůlu, stačí připomenout utkání s Plzní. Jaksi se stává, že prakticky v každé sezoně je jeden tým za otloukánka, na něhož si každý dovolí. V tomhle ročníku je podle všeho tam v Karviné.
„Líbí se mi, jak Sigma hraje. Je to atraktivní styl pro fanoušky. Jsem zastáncem takového fotbalu a je jenom dobře, že se o něj pokoušejí i týmy z naší ligy.“
David Hovorka, stoper Sparty
Dobré zboží se chválí samo. Olomouc je na tom ale po návratu do ligy tak dobře, že ji chválí i rivalové. Potkalo to také sparťany, kterým závan starých brücknerovských časů přivodil první prohru na Andrově stadionu po 19 letech. Hovořit o soupeři při tom bylo víc povznášející než o vlastní hře, což bylo znát i na Davidu Hovorkovi. Na adresu vítězů se vyjadřoval až příkladně nesobecky, jako hotový altruista. Ano, je dobře že se o atraktivní fotbal pokoušejí týmy z české ligy. Jenom ne pro Spartu.
„Tohle je příběh, který fotbal přináší. Sestoupili a vrátili se zpátky. Dnešek je možná završení toho příběhu. Sigma je tam, kde je, proto, že klub i hráči věřili v to, na čem pracovali. Ve Spartě bohužel tolik času nemáme.“
Andrea Stramaccioni, trenér Sparty
…a ještě jednou o Sigmě rudýma očima. Mění se trenéři (zpravidla), hráči, jen jedno ne: Spartě opravdu není dáno v klidu, ústraní a po dlouhou dobu něco budovat. Je – spolu se Slavií – pod největším dohledem a (fuj, nemám to slovo rád, ale budiž) tlakem veřejnosti a vlastních ambic. V tom mají výhodu rivalové, z nichž mnozí se vyšvihli na její úkor. Naproti tomu se prostě jedná o fakt, se kterým je potřeba počítat, být s ním srozuměn – a podle toho taky jednat. Dát si na sehrání a výstavbu týmu jednu druholigovou sezonu bych asi nedoporučoval.
„Do hlavy tomu hráči nevidím, proto nemůžu říct, zda to bylo způsobeno pádem, nebo se jednalo o úmysl. Bylo to hraniční. Sám hráč mi říkal: Ano, šlápl jsem na něj, ale fakt jsem to neudělal schválně.“
Pavel Královec, rozhodčí
Ale aby na Hané nezpychli… Výraznou postavou Olomouckých v mači se Spartou byl habán Tomáš Chorý. Bohužel nejen po čistě sportovní stránce. Trávník sice opustil předčasně, ale je až k neuvěření, že nikoli po verdiktu rozhodčího Pavla Královce, nýbrž po pokynu Střídáme! Kromě toho, že po souboji dupl na záda Hovorkovi, přidal další dva ostré fauly. Záměr v prvním případě samozřejmě dokázat nelze, ale Chorý si některými zákeřnostmi či náběhy k nim škodí. Může se z toho rozvinout podobný příběh jako například u plzeňského Milana Petržely, za nímž na západ Čech se čahoun ze Sigmy nejspíš v brzké době vydá. Není o co stát. Jak říká záložník Slovácka Veliče Šumulikoski: Chorý ještě musí sníst hodně chleba. A vymýtit v sobě to nezdravé.
„Trenérskému týmu i hráčům vytváříme nejlepší možné podmínky. Za výkony proti Plzni, Liberci a Jablonci však odměňovat nelze a tým poprvé za dva roky bude sankcionován. A těšíme se na Jana Nezmara.“
Jaroslav Tvrdík, šéf Slavie
Plzeň je prakticky nedostižná, ale přece jen ztratila, druhá Olomouc naopak potvrdila formu. Co na to Slavia? Navzdory výbornému poločasu navázala na obvyklé venkovní ztráty a remizovala 1:1 v Jablonci. Její nejvyšší muž Jaroslav Tvrdík následně ve svém tradičním twitterovém okénku po jedenácté večer neprodleně ohlásil novinku, tj. pokuty, což se u fanoušků dočkalo rozporuplného přijetí. Aby červenobílý boss zároveň přinesl i něco optimistického, připomněl brzký nástup Jana Nezmara do funkce sportovního ředitele. V Edenu se v létě dramaticky, jak se říká, rozladily faktory, jejichž souhra je nutná k úspěchu: ambice a způsob, jak cílů dosáhnout, konkrétně doplňování kádru a styl trenérské práce. Nezmar to má dát dohromady, ale zápasy neodehraje – a hlavně ani neodtrénuje…
