Ligové (o)hlasy: zemědělec z Hané, Hašek v negaci i otočená tabulka
Dvanácté kolo tuzemské nejvyšší soutěže ukázalo, že fotbal nejen spojuje, ale i rozděluje, a to dokonce i nejbližší rodinné příslušníky. Tedy pokud se zrovna vyskytují v Ďolíčku. Na Julisku dorazil génius z Opavy, hráči Baníku chrápali a v Olomouci byla kosa. Bosse Peltu neuspokojíte ani hattrickem, Slavia znovu udělala reklamu brankáři soupeře. Zajímavé výroky uplynulého dějství opět glosuje rubrika Ligové (o)hlasy, která na závěr plně respektuje přání vyslovené mladoboleslavským trenérem po debaklu na Letné.
„Ověřil jsem si u doktora, jestli něco neposeru, když ho na hřišti nechám, jestli se to nemůže zhoršit. Dali jsme mu něco vypít, byl protivnej, chtěl dolů, ale já ne. Šel do mě, do negace.“
Martin Hašek starší, trenér Bohemians
Už minule byla v Ligových (o)hlasech řeč o tom, že když na to přijde, kouč Bohemians nezná syna. V předchozím zápase konkrétně Filipa, který zavinil penaltu, načež se jeho otec vyjádřil – samozřejmě nadneseně – v tom smyslu, že by ho „zabil“. Tentokrát pro změnu došlo na Martina juniora, který naopak penaltu zařídil. Jenže utrpěl zranění, které ho citelně bolelo a vehementně si říkal o střídání. Nesmlouvavého rodiče na lavičce to nicméně neobměkčilo: nehodlal oslabit tým a potřeboval čas na rozmyšlenou, co s tím. Synátor dostal napít jakéhosi záhadného elixíru a na výměnu došlo až o poločase. Právě Hašek starší přitom nedávno zaujal tím, že nechtěl nasadit do hry útočníka Júsufa, protože se obával recidivy jeho zranění. Znovu tak potvrdil, že na vlastní krev je přísnější, asi jako když má učitel(ka)ve třídě vlastní dítě. Možná to ale brzy vyřeší přestup do jiné školy.
„Opava si po mém soudu polepšila. Má trenéra, který dokáže změnit mužstvo za týden. Podle mě je to génius.“
Roman Skuhravý, trenér Dukly
Oslavy 70. narozenin klubu z Julisky, k nimž (ne)přijela blahopřát Opava, měla pikantní nádech díky kouči Romanu Skuhravému. Ten ze dne na den vyměnil Slezsko za českou metropoli – a stále to žije. Pozůstalí (hráči) z Opavy měli po jeho odchodu dojem, že teprve pak začali předvádět účelnou hru, a ne jen „hurá fotbal“. A nový kouč Ivan Kopecký se vyjádřil, že musel zapracovat na obranné fázi. Což jeho předchůdce popíchlo, jak dal najevo v předzápasovém rozhovoru pro Sport. Výsledek? Dukla vyhrála nad Opavou 1:0, obrana pod Skuhravým třikrát z pěti zápasů udržela nulu. Fotbal nemá logiku…
„Je ještě brzy dívat se na tabulku. Kdybychom ji otočili, dívalo by se nám na ni dobře…“
Ján Ďurica, obránce Dukly
Někdejšímu armádnímu klubu na hřišti teď velí Ján Ďurica. Zkušený šestatřicetiletý stoper zpevnil obranu, a navíc začal střílet góly. Tím druhým slovenský exreprezentant rozhodl právě o výhře nad Opavou, a tak tým opustil poslední příčku. S tabulkou se dá ostatně čarovat všelijak. Martin Hašek starší blahé paměti vyhlásil novou na posledních osm kol sezony, čímž se „klokani“ rázem z boje o záchranu vyšvihli po aktuální výhře na dělené první místo. Tímto Dukle přejeme, aby jednou mohla tabulku otočit zase zpátky.
„Použiju slova komentátora Jaromíra Bosáka: Byla to kosa jak od prvorepublikového zemědělce.“
Tomáš Poznar, útočník Zlína
Jeden ze dvou čahounů ze zlínského útoku, jejichž výška se dle výpovědí soupeřů pohybuje od dvou do tří metrů, sice nedal Olomouci gól, ale prokázal slušnou znalost tuzemských fotbalových hlášek. Zrovna tu, jíž zmínil, jsem u Jaromíra Bosáka ověřoval, protože éterem létá mnoho výroků, jež jsou mu připisovány, ovšem vznikly umělou nápodobou. Shodou okolností je s Bosákem spjat i druhý aktér příhody, brankář Miloš Buchta, který svým faulem na Poznara nechal zaznít silnou ozvěnu agrárních tradic v oblasti Hané. Bosák ho před třemi lety spolu se záložníkem Davidem Houskou zahrnul do „týmu spojených pekáren Olomouc“. Na Buchtovo počínání ohodnocené žlutou kartou by se pak jistě dal aplikovat i jiný citát slovutného komentátora: „Tak tohle byl zákrok z kategorie: Kdo leží, neběží.“ A o to tu běželo.
„Pan Pelta nebude nikdy spokojený. Ten mi řekne, ať se soustředím na čtvrteční zápas s Astanou a dám další góly. Ten je hodně náročný.“
Michal Trávník, záložník Jablonce
„Desítka“ ze severu Čech hraje na… desítku. Ve známkování deníku Sport ji také po hattricku a jedné asistenci v Příbrami po zásluze dostal. Jenom tím k potěše klubového bosse Miroslava Pelty navázal na předchozí výtečné výkony a produktivitu z domácí i Evropské ligy. Zároveň tím potvrdil, že je to odpovědný mladý muž a nemluví do větru. Když dal na konci září slavně dva góly Plzni a na jeden nahrál, poukázal na kanadské body sparťanské hvězdy Nicolaea Stancia, jenž byl ve stejném kole u čtyř branek v síti Liberce. „Třeba Stanciu měl dva plus dva, takže se ještě musím zlepšit,“ tvrdil Trávník, byť fakticky měli bilanci stejnou. Jablonecký špílmachr tak naplnil jedno z hesel minulosti, která se nám nějak vracejí: Dohnat, a předehnat! Po výprasku Příbrami je zřejmě čas na nové vzory.
„Nevím, kdokoli proti nám chytá, tak je v pondělí v sestavě kola.“
Jindřich Trpišovský, trenér Slavie
No tak není to úplně pravda (třeba naposledy byl brankářem kola alespoň ve Sportu plzeňský Aleš Hruška), slávisté ovšem skutečně dělají vcelku často vše pro to, aby gólmanovi soupeře tuto poctu přihráli. Tuplem se jim to povede, pokud je protivník v průběhu hry oslaben. Není to totiž žádné plus. „Výhoda se asi v našem případě nedá říct, protože proti deseti hrajeme špatně,“ potvrdil brankář Ondřej Kolář. Proti jedenácti už to Slavii jde, tak teď ještě ve vlastním zájmu vypilovat „přesilovky“ – a dělat z cizích brankářů raději nešťastníky kola.
„Bylo to utrpení, takový fotbal blbec. Přesně se ukázalo, co pro nás znamená Milan Baroš. Věřím, že kdyby byl na hřišti, ostatní by takhle chrápat nenechal.“
Bohumil Páník, trenér Baníku
Ostravě se duel s Karvinou zle nevydařil, za remízu 1:1 mohla krom jiného značná laxnost a nedůslednost. I proto ožily vzpomínky na lídra Milana Baroše, toho času rozhodnutím disciplinární komise v klatbě. Pravdou je, že svým příkladem táhne a strhává a i jinak jsou jeho přesvědčovací metody poměrně důrazné a hlasité, takže po jeho budíčku by se probral i mrtvý. Pokud se ale chce Baník usadit zpátky na výsluní natrvalo, neměl by stříhat metr a vyhlížet „Baryho“ návrat, ale zvykat si, že to musí jít i bez něho. Je to neuvěřitelné, ale jednou to přijde…
„Ani nemá cenu psát o našem výkonu, škoda řádků.“
Jozef Weber, trenér Mladé Boleslavi
