Švýcarské dynamo Wawrinka (40): Kariéru chci vymačkat do poslední kapky, pořád to miluji!
Je starší než Tomáš Berdych, který skončil před šesti lety. Po čtyřicítce neodehráli zápas ani další souputníci Rafael Nadal, Roger Federer a kdo ví, zda vydrží Novak Djokovič. Švýcarské dynamo Stan Wawrinka (40) pořád pumpuje na druhou stranu sítě vyhlášené jednoručné bekhendy. I půl roku po čtyřicetinách je trojnásobný grandslamový šampion součástí profesionálního okruhu a věří, že i v sezoně 2026 do něj zasáhne. „Protože mám pro tenis pořád vášeň. A ta nemusí být jen o výsledcích, ale také o posouvání vlastních limitů,“ hlásá 159. hráč žebříčku.
Minulý měsíc v Šanghaji byl nejstarším hráčem za posledních 30 let, který nastoupil na turnaji série Masters. V září v Rennes neúspěšně bojoval o titul nejletitějšího challengerového šampiona. Stan Wawrinka, jediný čtyřicátník v top 500 žebříčku, si hraje vlastní ligu podle vlastních pravidel. To nejdůležitější? Stále cítit vášeň. „Jak jednou skončím, nebude žádný comeback. Proto chci kariéru vymačkat do poslední kapky,“ předestírá svůj pohled otec patnáctileté dcery Alexie, kterou má z rozpadlého manželství s televizní moderátorkou Ilham Vuilloudovou.
Pro některé fanoušky působí nepatřičně, že hráč, jenž v éře velké trojky dokázal vystoupat na 3. místo žebříčku a vyhrát tři grandslamy, brázdí v pokročilém věku akce challengerové úrovně. Jiní předhazují spiklenecké teorie o tom, že je zadlužený. A nemůže si tedy dovolit přestat.
„Pořád mě baví ráno vstát, jít trénovat a mít šanci zahrát si hezké turnaje. Do té doby, co tohle budu cítit, nepřestanu. Jsem OK s tím, že už nikdy nevyhraju grandslam a nebudu v desítce. Dokud ale miluji tenhle proces, nepřestanu tlačit na pilu,“ hlásá Wawrinka, jenž prý již vidí cílovou čáru, ale rád by kariéru protáhl i do roku 2026.
V životopise má zapsáno 581 výher na okruhu ATP, 16 titulů, triumf v Davis Cupu i v olympijské čtyřhře. I letos, kdy v březnu slavil kulatiny, prokazuje kvalitu. Zápasovou bilanci má 25:23, byť jen čtyři výhry pocházejí z ATP úrovně. Na ní se stejně jako na grandslamy už dostává jen díky volným kartám, například Wimbledon a US Open mu ale letos nevyhověly.
Velká pětka? Vadí mi, když mě tam lidé řadí
Je s tím v míru, vždyť po celou kariéru byl zvyklý žít ve stínu krajana Rogera Federera. Necítí se opomíjený, že mnohem víc proslul Brit Andy Murray, který vyhrál stejně grandslamů co on. Naopak se od velikánů sám distancuje.
„Vadí mi, když se mluví o velké pětce včetně mě, nebo když mě lidé řadí blízko Andymu. Máme sice stejně grandslamů, ale on vyhrál čtrnáct tisícovek a já jednu. Od všech z téhle čtyřky jsem na míle vzdálený a dobře si to uvědomuju,“ namítá tenista, jenž si vydobyl pověst hráče velkých zápasů.
Čtyřikrát si zahrál grandslamové finále, třikrát uspěl. Dvakrát proti Novaku Djokovičovi, jednou s Rafaelem Nadalem. Na grandslamech je jedním ze tří mužů dějin spolu s Tomášem Berdychem a Jo Wilfriedem Tsongou, který dokázal velkou čtyřku zdolat.
V takových výšinách již dávno nelítá. Poslední ATP turnaj vyhrál v Ženevě před osmi lety, poslední finále si zahrál předloni v Umagu. S každým dalším rokem je pro něj složitější držet si úroveň i žebříček, motivace však přetrvává. „Když jsem v osmi začínal, tenis byla jen hra. Pak se z ní stala vášeň, splnil jsem si sen být profesionálem a dokázal ještě víc. Lidi si myslí, že když zestárnete, hrajete hůř a nemáte stejný žebříček i výsledky, měli byste odejít. Tak to ale není…“
