Bylo to vystoupení á la „Miliony berou…“ To znamená ukázat prstem na skupinu lidí, která si v obecném povědomí žije snad až nemravně na vysoké noze, a pak do ní kopnout. V tomto případě se příliš snadným terčem stali fotbalisté, které „fauloval“ vysoký státní úředník. Konkrétně ministryně financí Alena Schillerová, když zkraje dubna hovořila o tom, že by hráči neměli žádat o kompenzační bonus, tzv. Pětadvacítku. A spojila to s jejich „morálním přístupem“. V rozhovoru pro server iSport.cz se tento pátek omluvila. Dobré gesto, jen mělo přijít okamžitě. A taky pozor na B, které přichází po A…
V čem spočívá největší pochybení Schillerové ? Pravda, mnozí hráči si často za to, jaký budí dojem u veřejnosti, mohou sami. Jenže ani to neznamená, že by se vůči nim měla takhle vymezovat ministryně financí, pokud mluví o vybrané části žadatelů, kteří mají na uvedenou podporu coby osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok. Pak to zavání hrozbou diskriminace za využití toho nejjednoduššího stereotypu, který existuje. Nehledě na to, že je scestné plést do toho navíc i morální kritéria. Jinými slovy řečeno: o fotbalistech si mohu myslet cokoli (stejně jako celkově o politicích, budu-li chtít zevšeobecňovat). Jenže v tak vysoké funkci a tomto kontextu je to zkrátka nepřijatelné.
Reakce z fotbalového prostředí tomu také odpovídaly. Málokdy se zvedne taková vlna nespokojenosti a dotčenosti. Pokud to celé bylo i k něčemu dobré, tak za prvé k tomu, že se ukázala solidarita mezi hráči. Za druhé, že se znovu rozproudila debata o tom, zda by měli být regulérními zaměstnanci. A za třetí, že se rozšířilo povědomí o tom, jak to se mzdami ve fotbale ve skutečnosti vypadá. To vůbec neznamená, že by po tuzemských trávnících neběhala vrstva nesmyslně přeplácených hráčů. Ale ani to, že by se stejná představa měla přenášet na všechny, i na početný „kádr“ těch, jejichž platy nejsou nijak vysoké.
Co si o tématu myslí vy? Zapojte se do nových diskuzí na iSport.cz >>>
Ještě horší nejspíš bylo, že Schillerová vzbudila u hráčů strach si o podporu vůbec zažádat, protože by si je taky mohli vyhmátnout „finančáci“. Vůbec se nedivím tomu, že to tak někdo pochopil. Žijeme v zemi, jejíž premiér mluví o tom, že „naši na ně klekli“. A má na mysli finanční správu a konkrétní firmu. To je ničivé pro důvěru v nestrannost a objektivnost státních orgánů, která je v současnosti významně zpochybněna. Jestli vedlejším efektem bude, že se někteří fotbalisté vyvarují „kejklí“ při vyplňování daňových přiznání, pokud jde o náklady, fajn. Ale takhle to chodit zkrátka nemůže.
„Věřím, že můj malý řečnický faul byl spíš na žlutou než červenou kartu a že mi ho brzy odpustí,“ použila fotbalovou terminologii Schillerová. Je to dobré gesto, uvidíme však, jak se vše vyvine ve druhé půli. Zda opravdu (ne)dojde na nápadné a masivnější kontroly zacílené jedním směrem: Haló, vy jste ten fotbalista? Neočekávám to, myslím, že by si to nikdo po medializaci téhle kauzy nedovolil, ale opatrnosti není nazbyt.
Jestli to ovšem v někom i přes ujištění paní ministryně stále budí bázeň o podporu zažádat, pryč s ní. Ať se ještě víc nerozšíří plíživá atmosféra nejistoty a obav, která je patrná v jiných oblastech veřejného života, a má svůj účel. Kdyby se měl naplnit, pak je to na jasnou červenou…
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
Témata:
fotbal, Česko, finance, blog, kauza, peníze, krize, omluva, podpora, žádost, sport, Štěpán Filípek, koronavirus, OSVČ, Alena Schillerová, ministryně financí, Fotbal na Heureka.cz
Související články
