Minář zastínil Šádka. Pánové, nechte toho a sedněte si na tribunu

Ty obrázky tak nějak patří k českému fotbalovému folklóru, jímž se ovšem není na rozdíl od jiného kulturního dědictví vhodné chlubit. Kdo si pamatuje nechvalně proslulého Romana Rogoze, vybaví si jeho pobíhání u lajny a to, jak „pečoval“ o rozhodčí. Příznačné bylo, že tato extempore klubového sportovního ředitele Příbram či Českých Budějovic a pohůnka Romana Berbra nikdo neřešil. 

To byl etxtrém. Adolf Šádek, boss, a nyní dokonce majitel plzeňské Viktorie je pochopitelně jiný formát, ale nakonec to byl on, kdo ke (zlo)zvyku pohybovat se u východu z tunelu a v blízkosti laviček přitáhl nejvíc pozornosti. A to díky úspěchům na západě Čech i díky svému bodyguardovi, jehož má po boku. To je zase jiný level. 

Když za to byl Šádek zřídka kritizován, mohl se cítit dotčen, protože na ligové úrovni není jediný. Stejně si dlouhodobě počíná například i olomoucký sportovní šéf a pro veřejnost tvář klubového vedení Minář, ovšem bez širšího ohlasu. Což je ovšem z velké časti pochopitelně dáno rozdílným významem obou klubů v poslední době. 

V sobotu se ovšem Minář zviditelnil. A pořádně.

To, jestli se obracel nespokojeně na „svého“ kouče Václava Jílka, nechme stranou – je to věc jejich vztahu a (sebe)úcty. Minářův výlev a výstup, kdy se hrnul na hřiště, ostatní ho museli držet a pak odvádět zpátky, je však už daleko za hranou a ostuda. Ať cítil skutečnou či domnělou nespravedlnost a křivdu sebevíc, ať počínání sudího Miroslava Zelinky budilo emoce.

Minář, který opravdu nevypadal „ve formě“, při tom nechal dokonale zapomenout na to, že právě osazenstvo slávistické lavičky nezřídka umí své zájmy důrazně hájit během utkání samo a nikoho z managementu k tomu nepotřebuje. Olomoucký šéf navíc svérázně pokračoval na tiskové konferenci...

I tímhle vystupováním kluboví šéfové a manažeři udržují ligu ve starých poměrech. Nemají zakázáno pohybovat se ve svých oblíbených prostorách, ale je to překročení nepsaných hranic, stejně jako neformální kontakty s rozhodčími a výpravy do jejich šatny. Což je další obyčej vyznávaný leckterými fotbalovými „čaroději“ první i druhé či třetí kategorie, zpopularizovaný naposledy Miroslavem Peltou.

Patří k tomu třeba také „pozitivní motivace“, kdy nějakou náhodou sudí najdou v šatně lahev koňaku či tullamorky a podobně, pokud nedojde na další pozornosti. I proto nový šéf komise rozhodčích Radek Příhoda v tomto směru zavedl až téměř policejní opatření a hlášení, která mají styk arbitrů s klubovými představiteli omezit. Byť někteří sudí stadion po utkání spořádaně opustí, aby se pak oklikou na tajňačku vrátili... 

Pokud někdo dál zkouší nekalosti, to hlavní se pochopitelně děje v hloubi zákulisí. A jistě se rovněž lze na „poziční hru“ funkcionářů, ať už jako prostředek uplatňování vlivu, či obrany před konkurenty dívat tak, že je vlastně dobře, když je všem na očích. Přesto mám jeden vzkaz: Pánové, jestli chcete pověst svou i celé ligy zlepšit a zamezit tomu, že budete na paškále, nebo alespoň zvýšit společenskou úroveň zápasů, zůstaňte příště na tribuně. A problémy řešte jinak.

Ročník 2021/22

4. prosince 2021 • 22:24

Slavia v Olomouci: ruka, nebo rameno, úlet šéfa Mináře i výborný Ousou

Ročník 2021/22

4. prosince 2021 • 21:10

Trpišovský: Ousou byl skvělý, otřesený Lingr nevypadal vůbec dobře