V bundeslize se hráči respektují, u nás je mydlenice. V čem Sparta zaostává?
Sparta se Slavií chtějí hrát o první místo, proto jsem od utkání čekal výrazně vyšší kvalitu. Zápas mi připadal strašně tvrdý. Určitě víc bojovný než fotbalový. Plynulých akcí bylo minimum. Derby bylo hodně nabourané fauly. Překvapilo mě, že Slavia faulovala mnohem víc. Je to dané tím, že hráči mají v hlavě akci především přerušit, nesnaží se čistě odebírat míče a rychle zakládat protiútoky. Co momentálně Spartě schází a v čem zaostává? A proč je jedna nadstandardní vlastnost u hráče málo?
V současném fotbale rozhoduje přechodová fáze. Jak mužstvo přepíná z obrany do útoku a opačně. Po derby jsem se díval na sestřihy z bundesligy. Tam se hráči respektují, není to mydlenice jako u nás.
Když si promítnu faul Chipcia na Hušbauera, to byl hroznej zákrok. Klidně za něj mohl vidět červenou kartu. Jednoduše mi chybí větší respekt, z čehož vyplývá i plynulost hry. Slavia měla jednadvacet faulů, Sparta deset. Utkání se hodně přerušuje a akceschopnost trpí.
Rozdíl udělalo tragické bránění Sparty, především u standardních situací. Jde o dlouhodobější problém, nešlo o výjimečnou situaci. Nevím, zda je to dané výběrem hráčů. Jestli nejsou soubojoví, nebo nejsou „donutitelní“, aby se chovali zodpovědně. Sparta dostala dva góly z rohů, mohlo jich být i víc. Napadá mě třeba Coufal, který vyplaval ve vápně úplně sám.
Proč tomu tak bylo? V případě Slavie byla krásně vidět součinnost hráčů, Sparta
