Všechny týmy ze dna tabulky se zázračně zvedly a dá se říct, že teď jsou podle výsledků nejlepší v extralize. Dělají zázračné body, a proto je situace pořád dramatická. Stále jsou namočené všechny čtyři poslední týmy – Litvínov, Pardubice, Vítkovice i Kladno. Každý může Černého Petra potkat.
Samozřejmě vnímám, že se s tím objevují i spekulace mezi fanoušky o ovlivněných výsledcích. Tohle téma tady vždycky bude, jestliže se blíží konec dlouhodobé soutěže a týmy, které hrály celou sezonu průměr nebo podprůměr, jsou najednou nejlepší v lize. Tyhle fámy tady vždycky budou. Já se k nim přidávat nechci. Vím, že poslední týmy bojují o život a kluci v namočených klubech do toho dávají mnohem víc než v průběhu sezony. Těžko ale můžeme fandům brát nebo vyvracet, že to je v něčem jiném, než jen ve zlepšeném výkonu spodních mužstev.
Je jasné, že motivace roli hraje. U ohrožených týmů rozhodně vidět je. Na druhou stranu, všechny týmy bez výjimky říkají, že chtějí do play off z co nejvýhodnější pozice. Že chtějí začínat doma před svými fanoušky, být v tabulce po základní části co nejvýš. Jenže výsledky moc neukazují, že by to pro ně byla opravdu až tak velká motivace jako pro kluby, které hrají o život. Přesněji řečeno o bytí a nebytí. O život naštěstí v hokeji nejde.
Zaznamenal jsem i názory, že si moravské kluby zápasy vzájemně pustí. Podobně české. Nevím, jestli Brno patří do Čech? Když teď prohrálo s Kladnem 1:2. Nebo Pardubice na Moravu, jestliže vyhrály v Třinci 3:2? Takové řeči možná jsou, vedou se, ale podle výsledků to rozhodně nevypadá, že by to bylo nějak na Čechy a Moravu rozdělené.
Musím říct, že mě překvapilo Kladno. V závěru základní části vlastně dvakrát. Poprvé, když už mělo takřka jisté play off. V tu chvíli by mě ani nenapadlo, že bude mít záchranářské starosti. A ejhle, jedenáct zápasů za sebou nevyhrálo. A teď překvapilo znovu, když po takové sérii porazí Spartu (4:2) a vyhraje v Brně. Zase se tím vrátilo do hry. Sám jsem zvědavý, jak to půjde dál.
Podobně Vítkovice. Taky už se zdálo, že mají nakročeno k záchraně, a vidíte, dvě kola před koncem jsou znovu ve hře o všechno. Opět se ukázalo, že po třech bodech za vítězství to v tabulce skáče strašně rychle, stačí dva zápasy a je to jinak.
Já jsem jako hráč nikdy o záchranu nehrál, jen jako trenér. V roce 1985, to jsem byl ještě mladý kouč, jsme byli s Vítkovicemi v podobné situaci jako Kladno. Ještě ve dvacátém kole jsme hráli o třetí místo se Spartou doma a pak jsme dvacet zápasů nevyhráli. Klesali jsme, najednou to nešlo zastavit. Poslední čtyři tenkrát hráli mezi sebou dvoukolově, ligu jsme neudrželi. Ale to už jsem u toho jako trenér nebyl, už jsem byl odvolaný.
V baráži v roce 2000 s Jihlavou jsme naopak boj o všechno zvládli. Na zápasy to sice bylo 4:0, ale všechny byly těsné, taky to byly ohromné nervy.
Je jasné, že to je psychicky náročné. Na druhou stranu, je to pro všechny týmy dole stejné. Nervózní by měli být všichni. Teď jde o to, kdo to jak zvládne. Jak si to hráči vyříkají v kabině a jestli budou schopni podat svůj maximální výkon nebo se k němu alespoň dostat. Je to síla kolektivu, která rozhoduje.
I proto bych řekl, že aktuálně ani nemá cenu nějak řešit los. Favorité stejně prohrávají. Myslím, že se bude rozhodovat až v úplně posledním kole. Že to prostě bude drama se vším všudy až do samotného konce.
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 52 | 179:131 | 102 |
2 | ![]() | 52 | 163:125 | 93 |
3 | ![]() | 52 | 174:145 | 92 |
4 | ![]() | 52 | 155:124 | 92 |
5 | ![]() | 52 | 162:142 | 92 |
6 | ![]() | 52 | 143:156 | 79 |
7 | ![]() | 52 | 123:129 | 77 |
8 | ![]() | 52 | 130:136 | 74 |
9 | ![]() | 52 | 174:168 | 71 |
10 | ![]() | 52 | 151:151 | 70 |
11 | ![]() | 52 | 121:160 | 64 |
12 | ![]() | 52 | 134:175 | 63 |
13 | ![]() | 52 | 153:173 | 63 |
14 | ![]() | 52 | 130:177 | 60 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž