Je to nejvíce rozebíraná věc z českého pohledu na šampionátu. Dorazil Milan Gulaš. Proč? Bude přínosem? A co na to hráči, kteří se sbalí, a budou muset odjet? Je to citlivá věc, ale chápu kouče Miloše Říhu, že do toho jde. Nebojí se udělat velké rozhodnutí.
Dovedu si představit mrzutost hráčů, kteří marně čekali na šanci. Trénují, trénují, čekají. Pak uslyší: Sory…
Ale takový je prostě někdy život. Ne vždycky je milý. Přináší i mrzutosti. Vezmu to ze svého pohledu. Pokud náš šéfredaktor rozhodne, že na mistrovství teď přijede někdo jiný, kdo to napíše líp, taky můžu být naštvaný. Ale co? Prostě chce, aby zpravodajství bylo TOP. Má na to právo. On je boss.
Stejně jako kouč Miloš Říha. Také chce tým vyladit. Aby byl co nejsilnější. Líbí se mi, že má koule udělat i tohle rozhodnutí. Jde s kůží na trh. Nebojí se. Velcí hráči i trenéři musejí dělat velká rozhodnutí. Dát na intuici. Ví, že jde do risku. Kabina národního týmu je mimořádně citlivý a vnímavý organismus. Může se z toho vyklubat špatný verdikt.
Milan Gulaš ale není tuctový hokejista. Je to rozdílový hráč, který za to umí vzít. V extralize vyhrál střelce i produktivitu. Navíc je hodně vnímavý. Ve 33 letech si prošel vším. Má i cit na to, jestli jeho příjezd kabinu nějak rozhodí, nebo ne. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby v tomhle ohledu měl pochybnosti, nejde do toho. Na to je to moc chytrý a zkušený, aby do toho šel.
On nedělá nic špatného. Jen kývl na nabídku, která se neodmítá. Pro někoho to může vyznívat divně, když sám mluvil o konci v reprezentaci. Jenže znáte to. Podívejte se, kolikrát se loučili a vraceli jiní. Třeba i ti největší hráči v historii. Jágr nebo Hašek.
Tohle rozhodnutí přináší déšť otazníků, ale věřím, že mužstvo je natolik vnitřně silné, že to ustojí. Proč by ne? Vždyť přijíždí rozdílový hráč, který může být dílkem k úspěšné mozaice. Střelec. Muž do přesilovky.
Hokejisty láká medaile. Udělají pro ni všechno. Zvlášť v téměř domácí Bratislavě. Takže i pro hokejisty je to dobrá zpráva, že jim k vytouženému má pomoct zrovna on. Světem protřelý hokejový úderník. Navíc lídr. Tým s ním může být silnější.
Dobře si vybavuju moment, když Milan Gulaš měl slzy v očích. Stál před námi, zástupem novinářů, v Soulu. Kde se národní tým připravoval na loňskou olympiádu. Zranil se. V posledním přípravném utkání. Emoce neudržel, šlo to z něj ven. Každého přepadla lítost…Dneska stál opět před haldou mikrofonů. Mluvil o tom, jak má obrovskou chuť.
Osud mu zatím reprezentační cestu namaloval krkolomnou. Plnou překážek, závor. Tak proč by se na něj, konečně, nemohl usmát? Proč by to nemohlo vyjít zrovna v Bratislavě?
Má nálepku neprezenčního smolaře. Ale třeba to teď bude štístko.
Gulaš: Z telefonátu od trenéra jsem byl zaskočený. Vidina úspěchu mě žene dopředu
Video se připravuje ...
Témata:
reprezentace, blog, mistrovství světa, sport, Milan Gulaš, hokej, Miloš Říha, Sport na Heureka.cz
