Romana Barboříková
10. srpna 2018 • 23:46

Ogrodníková po stříbru zmatkovala: Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat

TOP VIDEA
AS Řím byl asi zvyklý na jiné podmínky, řekl o výkonu Italů Kovařík AS Řím byl asi zvyklý na jiné podmínky, řekl o výkonu Italů Kovařík
Vrba vyslal vzkaz italským policistům: Děkuji, že jsme v Římě platili pokutu Vrba vyslal vzkaz italským policistům: Děkuji, že jsme v Římě platili pokutu
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z BERLÍNA | Na levém stehnu má vytetováno heslo: Jestliže v životě najdeš cestu bez překážek, tak pravděpodobně nikam nevede. Nikola Ogrodníková neměla tu svou cestu úplně lehkou, překážek na ní několik našla a i díky tomu ji v 27 letech dovedla až k první velké medaili, stříbrné na mistrovství Evropy. Chvílemi tomu ani nemohla uvěřit a nevěděla, jestli není jen ve snu.



Při rozhovoru v televizi jste se štěstím rozplakala. Už jste to rozdýchala?
„Pořád se to střídá. Chvíli si člověk říká: Fakt mám tu medaili, nebo se mi to jenom zdá? Pak mám takový příval emocí, že si uvědomuju, že jsem tu medaili opravdu získala a je to… krásný.“

Kdy jste prožívala nejsilnější emoce?
„Asi po tom posledním odhodu, to byl hrozně velký příval. Pak se to najednou zastavilo a jak jsem viděla ty lidi, co mi přijeli fandit, tak se to zase spustilo. Je to v takových vlnách, já tomu nerozumím.“

Měla jste nervy před finále?
„Cítila jsem se dobře, ve srovnání se čtvrtkem to bylo úplně jinde, měla jsem takovou bojovnou náladu. Věděla jsem, že si jdu na sektor pro tu medaili. Nebyla jsem vůbec rozklepaná, spíš jsem do toho moc šla.“

Bojovná náladu u vás převládala celý večer?
„Já už na první pokus šla s tím, že jdu první v pořadí, vloni jsem to moc nezvládla takhle otvírat soutěž. Letos jsem si řekla, že teď tam něco hodím, abych vystrašila holky a sebe uklidnila.“

Nikola Ogrodníková si svou první velkou medaili užívala i s reprezentační kolegyní Irenou Šedivou a maskotem šampionátu
Nikola Ogrodníková si svou první velkou medaili užívala i s reprezentační kolegyní Irenou Šedivou a maskotem šampionátu

Přišla bojovná nálada s letošní sezonou, ve které se vám skvěle daří?
„Ano, jsem si trochu jistější v technice, posbírala jsem hodně zkušeností z velkých mítinků a Diamantových lig, to pro mě bylo fajn a pomohlo to.“

Barbora Špotáková taky kdysi brala medaile prvními pokusy. Jste si tedy v tomto podobné?
„Ta soutěž se hrozně táhne, je to zdlouhavý, holky se rozcvičujou ještě dlouho před závodem, únava stoupá. Takže je lepší, když se podaří hned první pokus.“

V průběhu soutěže se na vás soupeřky začaly dotahovat. Bála jste se, aby vám stříbro ještě nevzaly?
„Bála jsem se. Nevěřila jsem, že ten výkon bude stačit. Říkala jsem si, že to byl skvělý zajišťovák a těch 64 nebo 65 metrů můžu hodit. Věděla jsem, že to bude výkon na medaili, nečekala jsem, že holky se budou trápit jako já.“

Vnímala jste to, že česká výprava dosud nezískala v Berlíně žádnou medaili a čekalo se to od vás?
„Já se proto trochu vyhýbala české výpravě, ani jsem nečetla články na internetu. Víťa mi nařídil, že nemám, až po finále si mám přečíst všechny ty gratulace. Nechtěla jsem poslouchat ty věty typu: Musíš nás zachránit. Sama jsem s tím bojovala, protože jsem věděla, že tam ta šance je, tak abychom to nezakřikli.

Co jste si řekla s partnerem Vítězslavem Veselým a trenérem Rudolfem Černým?
„Jen že to je dobrý a všichni jsme brečeli.“

Koho jste měla v publiku?
„Skoro celý český tým, z rodiny nikoho, jen Víťu, to je asi tak všechno.“

Věříte tomu, že první medaile odšpuntuje přítok dalších?
„Co na to říct? Teď jsem si dokázala, že jsem závodnice, že patřím k těm lidem, kteří mohou získávat medaile.“

Proč jste nešla čestné kolečko s ostatními medailistkami?
„Tohle prožívám poprvé a vůbec jsem nevěděla, co se dělá takhle s vlajkou. Ani jsem nevěděla, jestli nějakou tady máme. Stála jsem tam a nějak jsem nevěděla, co se běžně dělá.“

Kdo vám vlajku podal?
„Víťa mi ji hodil.“

Je celá letošní sezona, kdy jste si hodila osobní rekord 65,61 m a stabilně hážete za 60 metrů, odměna za vytrvalé roky stagnace?
„Prožívám jeden velký sen, ve kterém pořád žiju a teď se mi splnil další. Nevím no. Za ty protrápené roky, co jsem měla, je to pro mě strašná odměna.“

Jaká bude další kapitola vaší pohádky?
„Olympiáda. Teď mám první medaili, tak budu bojovat o další.“

Plánujete oslavy?
„Nevím, jestli budu slavit. Ale asi jo, dám si prosecco, to mám ráda.“

V sobotu při medailovém ceremoniálu přijde další nával emocí?
„Asi jo, já se rozbrečím jako malé dítě, jsem hrozně ufňukaná. Ale třeba to zvládnu dobře.“

Na levé noze máte tetování. Co je tam napsáno?
„Jestliže v životě najdeš cestu bez překážek, tak pravděpodobně nikam nevede. Což je asi pravda. Je to taková fráze, že v tom životě opravdu jsou ty překážky a my přes ně musíme přeskočit a jít dál.“

A vy jste je přeskákala.
„Roky jsem přeskakovala, až jsem teď doběhla do cíle.“

 

Mistrovství světa ve florbale 2018 v Praze

Program a výsledky Český tým - soupiska Rozpis zápasů Info a hrací systém Haly pro MS Vstupenky Přehled medailistů z MS Akce pro fanoušky

Mistrovství světa ve florbale 2018 proběhlo ve dnech 1. - 9. prosince v Praze. Letošní šampionát byl dvanáctý v historii, triumf nakonec obhájili Finové, Češi ke svým třem historický medailím další nepřidali, když skončili čtvrtí.

České výsledky na MS ve florbale:
O 3. místo: Česko - Švýcarsko 2:4 * Semifinále: Česko - Finsko 2:7 * Čtvrtfinále: Česko - Dánsko 10:1 * Skupina A: Německo - ČESKO 5:10 * Lotyšsko - ČESKO 4:3 * ČESKO - Švýcarsko 6:4

Články odjinud


Články odjinud



Klasická verze
Mobilní verze