Se svými zlatými vlasy vypadá jako princezna, Nikoleta Jíchová (23) ale závodí v disciplíně pro drsňáky. Sezonu na dlouhých překážkách jí zkomplikovala kolize s jednou z nich. V zimě si zvedla osobní rekordy v posilovně, kterými neznalé překvapuje. V olympijském roce je na dobré cestě a těší se na ME do Říma, na kávu i veselé italské kluky.
Z mladé naděje se Nikoleta Jíchová pomalu posouvá mezi velká česká jména. Na nedávné ostravské Zlaté tretře posunula své letošní maximum na 55,20 sekundy a na ME v Římě si od neděle může dělat reálné naděje na postup do finále.
Vypadá to, že jdete správný směrem, že?
„Určitě, mám z toho velkou radost, protože začátek sezony byl pro mě s dost velkým otazníkem. Na prvních závodech jsem si kvůli kolizi s překážkou udělala malou trhlinu ve svalu. A to svalové zranění, jak atleti vědí, je takové, že člověk neví, kdy už může, jak může. Měla jsem docela výpadek a chybí mi kvalitní tréninky. Ale k tomu posloužily první dva, tři závody. Jak to nebylo vyběhané, prvních tři sta metrů bylo super a poslední stovku už mi tekly laktáty ušima. Už to jde pomalu nahoru. Mám radost. V Ostravě jsem to vydržela o překážku víc, myslím si, k Evropě už to bude vyběhané.“
JÍCHOVÁ NA ME |
neděle 9. června - rozběhy |
pondělí 10. června - semifinále |
úterý 11. června - finále |
Co pro vás znamená mistrovství Evropy, které se v olympijské sezoně tradičně koná v první části sezony?
„Je divné tím, že je to velký vrchol, zároveň je pak olympiáda, takže je trochu ve stínu. Na druhou stranu si myslím, že by se to dalo skvěle využít, protože tam nebude konkurence Američanek, Jamajčanek. Myslím si, že se tam dá urvat úspěch. Je to sice brzo, ale myslím, že mi to vadit nebude.“
Jak vysoko míříte?
„Chci jít krok po kroku. Musím začít kvalitním rozběhem, ideálně si dát osobák v semifinále a ve finále osobák ještě umocnit a urvat co nejlepší místo. Teď nesmím koukat na pořadí, musím jít krok po kroku, rozběh, semifinále, finále.“
Jak se těšíte do Říma?
„Náramně se těším. Itálii mám moc ráda. Byla jsem v Pise, na Sicílii, v Miláně. Řím je skoro jediné město, co mi chybí.“
Umíte něco italsky?
„Mangiare. Como stai? Jak se máš... To je podobné ze španělštiny. Většinou si všechno odvodím ze španělštiny, kterou umím. Nějak se určitě dorozumím.“
Jak se vám líbí Italové?
(úsměv) „Nejsou špatný. Spíš mám ráda tu jejich veselou povahu. Umí se dobře oblékat a mají dobrou energii. Ale vzhledově? Čeští kluci jsou hezčí!
Kafe pijete?
„Samozřejmě. Tam to pojede. Espresso za euro, to mám ráda!“
Věříte, že v létě uvidíte i další pěkné město? Olympiáda se koná v Paříži...
„V rankingu to vypadá dobře, jsem asi pětadvacátá ze čtyřiceti, co jedou. Ale ráda bych útočila na ostrý limit, ke kterému jsem fakt blízko (Jíchová se vloni osobním rekordem 54,88 k limitu přiblížila na tři setiny – pozn. red.). Mohl by padnout. Na Evropě by k tomu mohla být dobrá příležitost.“
Na co jste se v přípravě na olympijskou sezonu zaměřila?
„Pracovala jsem samozřejmě na posilovně. Doufám, že je to na mě vidět. (směje se a zatíná svaly) V posilovně padly nějaké osobáky. Dala jsem sto pět kilo na mrtvý tah. Na přemístění furt bojuju se sedmdesátkou, která ne a ne padnout, mám šedesát devět. Na trh mám 48, což je na mě, na mouchu, úspěch. Myslím si, že jsem se rychlostně zlepšila. Je jenom škoda, že jsem to začátkem sezony nepotvrdila nějakou dvoustovkou nebo hladkou čtyřstovkou. Ale podle tréninku to vypadá dobře.“
Nediví se lidi, kolik zvedáte?
„Diví. Hlavně se kouknou na moje ruce a nechápou to. Ale kdyby tomu trochu rozuměli, tak by věděli, že to je práce celého těla a zejména nohou.“
Letošní evropské tabulky na 400 m překážek | |
54,3 | Cathelijn Peetersová (Niz.) |
54,4 | Louse Maravalová (Fr.) |
54,7 | Lina Nielsenová (Brit.) |
54,9 | Alice Murarová (It.) |
55,1 | Amalie Iuelová (Nor.) |
55,1 | Anna Ryžikovová (Ukr.) |
55,2 | NIKOLETA JÍCHOVÁ |