PŘÍMO Z KATARU | Venku končící horký den jen nerad opouštěl teploty kolem čtyřicítky. Ale uprostřed Chalífova mezinárodního stadionu bylo první večer atletického MS v Dauhá všechno úplně jinak. „Přijde mi to, jako bych vstoupila do haly,“ popisovala půlkařka Diana Mezulíáníková. Na dráze se atletům běhá dobře. Ale v mixzoně mrznou. A na tribunách zažívají lidé studený vítr za krk, nebo naopak stojící dusný vzduch.
Diana Mezulíáníková se rozcvičila ve vysilujícím vedru tréninkového stadionu. Pak prošla do útrob stadionu do klimatizované svolavatelny, která má být vychlazená na 26 stupňů Celsia. A pak na dráhu, kde bylo ještě o trochu chladněji.
„Bylo to pořád z tepla do zimy. Je to trochu nepříjemné, ale jsme tady dva dny, nestihlo mě to nějak oslabit. Nevadilo mi to. Co slíbili, že ta chodba k rozcvičení se bude postupně ochlazovat, tak to platilo a na stadionu bylo úplně suprově,“ líčila Mezuliániková.
Chalífův mezinárodní stadion je jako první venkovní stadion světa klimatizovaný a atleti i ostatní lidé v jeho útrobách se vyrovnávají s neobvyklými podmínkami.
„Přijde mi to, jako bych vstoupila do haly. Tam je trochu teplejší, dusnější vzduch. Ale máte jiné starosti, než přemýšlet, jak vám je. Ale nebylo to nic drastického,“ líčila Mezuliáníková, která se na klimatizované dráze v rozběhu osmistovky vydala ze všech sil. A chvíli vyčerpaně ležela v cíli, než se zvedla. Čas 2:03,48 jí na postup do semifinále nestačil.
„Měla jsem toho plný brejle,“ líčila Mezuliáníková v mixzoně, bílém stanu s uličkou z plůtků, kde na novináře i sportovce, kteří právě přišli z dráhy, nemilosrdně fouká mrazivý vítr. Běžkyně měla holá ramena.
„Tady je to fakt strašný a myslím si, že to ti lidi odnesou. Zvlášť běžci, kteří přijdou tady do toho splavení a mokří. To je masakr…“ ulevila si kladivářka Kateřina Šafránková.
Závodníci své oblečení svlékají před startem a zpět ho dostávají až po povídání s novinář.
„Budeme to řešit,“ umanul si svazový ředitel Tomáš Janků.
Fukary u dráhy sice měly být podle neoficiálních zpráv při závodech vypnuté, ale první večer foukaly naplno. Což poznala Šafránková při komunikaci s koučem Dušanem Králem.
„Nefouká tam, pokud člověk nedojde až k manťáku, kde koukají ty trubky. Tam to teda fičí, tam jsem si dávala na uši triko, protože jsem jednak neslyšela trenéra, ke všemu foukalo hodně do uší a na hlavu, a to mi vadilo,“ líčila Šafránková. „Když člověk přijde k mantinelu, tak je to hnusný. Ale na staďáku je to v pohodě.“
Studený vzduch proudí i z otvorů v horní části stadionu. Jsou místa, kde je lidem zima, a pokud nechtějí riskovat ofouknutí, neobejdou se bez čepice, větrovky, nebo aspoň ručníku kolem kolem krku. Na jiných místech naopak vzduch stojí a lidé se chodí ochlazovat do průvanu.
Málokdo by si ale přál být chvíli před půlnocí na startu ženského maratonu, který se poběží ve venkovním dusnu na promenádě Al Corniche.
„Mně je jich strašně líto,“ říká Mezuliániková. „My jsme se včera šly rozcvičovat na tréninkový stadion poměrně pozdě. A pořád bylo venku strašně teplo. Hrozně jim to nezávidím. V tomhle případě si fakt myslím, že kdo přežije, vyhrál.“
Organizátoři uvažují o tom, že budou závodnice, které by jevily zjevné známky vyčerpání, stahovat z trati.
„To je nebezpečné. Kdybych tam třeba běžel já, tak vypadám, že umřu, ale byl bych třeba v pohodě,“ žertoval Janků.
V nezvyklých podmínkách se Čechům každopádně moc nedaří. Mezuliániková z rozběhu osmistovky nepostoupila (2:03,48 min.) a v kvalifikacích zůstaly i kladivářka Šafránková (65,46 m) i tyčkařka Romana Maláčová (435 cm).
Témata:
atletika, mistrovství světa, sport, Katar, Kateřina Šafránková, Diana Mezuliáníková, Sport na Heureka.cz
Související články
