MS atletika 2019 | Železný o MS v Kataru: Prázdný stadion? Peníze nejsou všechno | iSport.cz
Martin Hašek
4. října 2019 • 14:10

Železný o MS v Kataru: Prázdný stadion? Peníze nejsou všechno

TOP VIDEA
Liberec - Slavia: Po přesném centru Stancia zkušeně skóroval hlavou Škoda, 0:1 Liberec - Slavia: Po přesném centru Stancia zkušeně skóroval hlavou Škoda, 0:1
SESTŘIH: Karlovy Vary - Vítkovice 9:1. Totální demolice hostů, kteří tak prohráli šesté utkání v řadě SESTŘIH: Karlovy Vary - Vítkovice 9:1. Totální demolice hostů, kteří tak prohráli šesté utkání v řadě
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z DAUHÁ | Je z největších legend světové atletiky. A v Dauhá na mistrovství světa se musí dívat na to, jak se jeho milovaný sport navzdory skvělým výkonům elitních závodníků rozplývá po poloprázdném Chalífově stadionu. „Kdyby to přineslo peníze na dalších deset let, asi bych to dokázal skousnout, ale nevím, no,“ říká Železný v otevřeném rozhovoru o situaci olympijského sportu číslo jedna.



Má tu svoji práci. Své závodnici Ireně Šedivé pomohl do finále a chystá se na přílet Jakuba Vadlejcha, který půjde zkusit navázat na stříbrnou medaili z Londýna. „Předposlední trénink vypadal fakt skvěle, Kuba je na tom dobře,“ ujišťuje Železný.

Jak hodnotíte závod, kde byly tři Česky, ale ani jedna nepostoupila do užšího finále, včetně Ireny Šedivé?
„Vypadalo to, že Ireně došly síly, na rozcvičování to ještě vypadalo dobře. Vzalo jí to hodně sil, já to vidím jako dobrý krok do budoucnosti. Pořád se může zlepšovat a hrozně ji to vzalo, chtěla hodit dál. Já jsem se ji snažil uklidnit. Když se na to podívá z normálního pohledu, tak dvanácté místo je pro ni úspěch a olympiáda může být zase o něčem jiném.“

Co jste říkal Špotákové a Ogrodníkové?
„Určitě se čekalo, že jedna z našich holek hodí daleko, ale tohle se prostě stát může. Je to vinou problémů, co měla Nikola. A Bára se letos vrací, pro ni je cíl olympiáda. To je směr všech těch holek, tak je to potřeba brát.“

Sám jste v Dauhá taky párkrát závodil, vzpomínáte?
„Jo, teď jsem koukal na druhý hotel přes cestu, kde jsme vždycky bydleli, bylo to tam fajn. Tady se na tom menším stadionu vždycky dobře závodilo.“

Taky nechodili diváci?
„Na to, že je tu menší stadion, to bylo docela slušné. Nebylo úplně plno, ale z devadesáti procent ano. Tam je kapacita do deseti tisíc. V těchto zemích to není nic neobvyklého. Myslím, že se s tím počítalo, že to asi tak bude.“

Není to škoda?
„Je to škoda z toho pohledu, že výkony jsou teď excelentní – tyčka, trojskok, dálka, tam jsme viděli výjimečné výkony. Kdyby to bylo jinde, kde by byl plný stadion, bralo by se to tak, že je teď atletika úplně nahoře. Tohle to trochu snižuje. Ale s tím počítal každý.“

Nabízí se otázka, jestli je v pořádku pořádat světový šampionát v zemi, kde atletika lidi moc nezajímá.
„To je spíš otázka pro IAAF. Podle mě peníze nejsou všechno, ale člověk se na to musí dívat i z druhé strany. Nevím, co to všechno přineslo. Kdyby peníze na dalších deset let, asi bych to dokázal skousnout, ale nevím, no. Je to tak, jak to je. Vždycky záleží, jak to vyjde v televizi – jestli se lidé budou dívat. A to záleží na výkonech, komentátorech.“

Jenže na poloprázdném stadionu to tak nevyzní, ne?
„Když jsem byl v MOV, říkalo se, že velké stadiony jsou zbytečné. Je důležitá sledovanost v televizi. A to přináší benefity v podobě peněz sponzorů. To bude to nejdůležitější, divácká sledovanost, ne kolik lidí přijde.“

Slavná britská vícebojařka Denise Lewisová návštěvnost kritizovala s tím, že je to neuctivé k atletům, kteří si atmosféru zaslouží…
„No jo, ale s tím se teď nedá nic dělat. Tokio bude druhý protipól, tam si myslím, že i ráno bude plný stadion. Já bych si přál, aby to bylo jako na olympiádě v Sydney. Tam jsem byl šokovaný. Přišel jsem na stadion ráno v devět hodin, v deset jsme začínali kvaldu. Volal jsem si s kamarádem, že mu na stadionu dám lístek na finále. Ale pak jsem se bál, že ho nenajdu… Byl úplně narvaný stadion. Z tohohle pohledu je to špatně.“

Co dělá IAAF špatně? Atletika je přece atraktivní, dynamický sport, plný mladých, krásných lidí…
„Musíte mít vizi a ta přichází od šéfa. Atletika z celosvětového hlediska je jeden z největších sportů. Když člověk vyhraje olympiádu nebo svět, tak je v zemi vysoko hodnocené. Marketingově se dělá spousta věcí špatně.“

Například?
„Co si pamatuju, dřív byla spousta dokumentů o atletech, příbězích. Zdá se mi, že jiné sporty to umí daleko víc prodávat. Točit zajímavé příběhy, nabízet je společnosti. Pak se lidi přijdou na toho člověka i podívat. Nemusí to být ten úplně nejvíc, jako byl Bolt. Třeba Manyonga (jihoafrický dálkař – pozn. red.). Borec z ghetta, drogy, a najednou mistr světa, je to zajímavý příběh, který se dá natočit a udělat zajímavě. Na to pak lidi přijdou. Příběhy prodávají.“

Na mistrovství světa jich je taky plno. Maminka Fraserová-Pryceová s malým synkem v cíli, překážkářský fenomén Warholm… Nebo trojskokan Taylor a jeho kamarád Claye, stále a znovu poražený. Nepřipomíná vám to vaši rivalitu s Britem Stevem Backleym?
„On mě zase porazil na Evropě… Ale tak to je. Je to ukázka, že se Taylor umí připravit na velkou soutěž a dát tam něco navíc. Třeba Fraserová, to je ženský Bolt, ona je víc, akorát nemůže zaběhnout světový rekord. Jinak je to ale famózní člověk, který atletiku posouvá. Nikdy se moc nevyužila, ale je úžasné, co dokázala, jak běhá, jak se umí připravit, to klobouk dolů.“

Jaký je váš názor na Christiana Colemana, nového šampiona stovky, který zmeškal tři dopingové kontroly?
„To je druhá složitost kolem atletiky. Jako sport má nejvíc testů, pak se objeví kauzy a hrozně se o nich mluví. Nemůžu něco soudit, nevím, jak to bylo. Může to být složité. Znám případ Američanky, která skončila sezonu. Máte konečně volno, necháte to být. Jenže přišla třikrát kontrola, a ona tam nebyla. Může se stát, že zapomenete, ale nechci to snižovat.“

A ten Coleman?
„Coleman běžel famózně a to, co se stalo… Nevím, v čem byla chyba. Taky jsme jeli na soustředění a šli jsme hrát golf.  Víťa (Veselý) to zapomněl napsat a už měl jeden puntík. Pak přijeli za dva dny, bylo to v pořádku, ale puntík zůstal. Je to fakt složité. Někdy na to člověk zapomene. Víťu jsem si kontroloval. Když jsme změnili program, tak jsem mu volal, jestli to přepsal. Během deseti dnů můžete získat tři puntíky a pak si o vás budou lidi myslet kdovíco…“

Pojďme k mužskému oštěpu, který začne zítra kvalifikací. Co od závodu čekáte?
„Oštěp se dostal celosvětově hodně nahoru. Najednou je tady Taipei (Cheng Chao-Tsun), Trinidad a Tobago (Keshorn Walcott), to je ukázka zajímavosti sportu. Všude mají stadiony, podmínky. Vtaženo do hry je spousta lidí, můžou udělat medaili a to je plusové pro atletiku.“

Hodně se taky mluví o mladém Grenaďanovi Andersonovi Petersovi, šampionovi Panamerických her… Kdo je další budoucností disciplíny?
„Teď je jich tam hodně, každý to hází jinak. Ale je vidět, že se dostali k informacím, že trenéři jezdí do zahraničí. Ten Tajpejan mi kdysi volal. Ze spousty dalších zemí jsem měl telefonáty, jestli bych netrénoval nějakého jedince. Ale teď je internet, oni se dostanou k informacím, jak trénovat. To je velká výhoda tohohle světa.“

Keňan Julius Yego říká, že se techniku učil tak, že studoval smyčky vašich hodů na youtube…
(úsměv) „Jo, jo, psal to. I to je zajímavé, že v zemi, kde vládne běh, se objeví člověk, který prorazí v technické disciplíně, takže atletika zase vystoupne. Stal se tam populárním člověkem, což je dobře, jsem za to rád, že se oštěp takhle rozšířil.“

O to těžší je ale prosadit se pro Čechy v čele s Jakubem Vadlejchem, který na MS obhajuje stříbro…
„Určitě. Když se podíváte na výsledky. 85 metrů a jste třináctý, to je strašná šířka. Ale zase, tohle je velký závod, je tu nastavený vysoký kvalifikační limit (84 metrů), což s lidmi zamává psychicky. Máte jen tři pokusy, když se vám jeden nepovede, koukáte, co s tím uděláte. Tam bude hrát roli psychika, kdo bude ve formě. To se ukáže.“

 
Články odjinud


Články odjinud