Mezinárodní federace IAAF se v posledních dvou dnech pustila na nebezpečnou půdu. Ve dvou finálových disciplínách na mistrovství světa v Dauhá udělila na základě sporných okolností medaili navíc. Jsou to dva precedenty, které můžou ovlivnit budoucnost atletiky.
Případ první – finále kladiva. Nový bronz patří Poláku Wojciechu Nowickimu díky protestu polské výpravy ohledně přešlapu původně bronzového Maďara Bence Halásze. Potud vše OK.
Halász by svým dalším regulérním výkonem skončil poslední. Chybou rozhodčích však žil v domnění, že má založeno a riskoval, aby se posunul ještě výš, byly z toho čtyři přešlapy a jeden hodně krátký pokus.
IAAF zohlednila, že mylné rozhodnutí sudích mělo vliv na Halászovu taktiku v závodě a bronz mu nechala. Dva bronzoví medailisté tak mají paradoxně ve výsledcích dva různé výkony.
Případ druhý – 110 metrů překážek. Španěl kubánského původu Orlando Ortega pílil k cíli s nadějí na medaili, ale pak ho srazil potácející se Jamajčan Omar McLeod. Ortega proběhl do cíle viditelně rozladěný jako pátý a na protest rozhazoval rukama.
Španělé podali první protest, v němž se podle atletického pravidla 163.2a o překážení dožadovali nového závodu, nebo aspoň nového samostatného běhu pro Ortegu. To jury odmítla. Následovalo ale druhé odvolání s požadavkem udělení bronzu jako gesto fair play. Tohle v žádném řádu není, ale jury s tím souhlasila.
Takže vše nejlepší k bronzovým medailím, pane Halászi a pane Ortego. Lidsky je to od jury jistě dojemné a pochopitelné gesto.
Ale je to tak opravdu správně? V atletice je běžné, že když je závodník poškozen neúmyslným kontaktem soupeře a je tak viditelně poškozen, dostane pak zadarmo postup do dalšího kola. Na MS se to stalo třeba norskému běžci Jacobu Ingebrigstenovi, který se po protestu dostal z rozběhlo finále pětky. Ale aby podobné okolnosti rozhodovaly o medailích?
Atletika je postavena na přesně změřitelných výkonech, jasných číslech. Jak chcete změřit, jaké příkoří ve finálovém boji bylo dostatečně tvrdé, aby se za to dávala medaile. A v Ortegově případě, na jakém základě zrovna bronzová? Nehledě na to, že v pravidlech se hovoří o nutnosti dokončit závod s úsilím „bona fide“. Tedy s maximálním úsilím dostat se do cíle co nejrychleji. Ortega ale do cíle doklusal s rozpřaženýma rukama.
Kam až tohle zajde? Nebyl by třeba ještě jeden bronz pro světového rekordmana v desetiboji Kevina Mayera, který statečně bojoval i po svalovém zranění. A když se kvůli němu nedokázal rozběhnout s tyčí, skončil. Nebyla by pro něj nějaká cena fair play? Aspoň bronzová…
Související články
