MS atletika 2019 | Vadlejch před startem oštěpu věří ve finále: Hlava dovolí i stovku | iSport.cz
Martin Hašek
4. října 2019 • 13:00

Vadlejch před startem oštěpu věří ve finále: Hlava dovolí i stovku

TOP VIDEA
TOP GÓLY 20. KOLA: Parádní akce Slavie a Škodova třešnička, Shejbalův halfvolej TOP GÓLY 20. KOLA: Parádní akce Slavie a Škodova třešnička, Shejbalův halfvolej
Plzeň - Teplice: Pavel Vrba děkuje plzeňským fanouškům, ti mu připravili choreo Plzeň - Teplice: Pavel Vrba děkuje plzeňským fanouškům, ti mu připravili choreo
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z DAUHÁ | Oštěp na Chalífově stadionu může letět daleko. Jakubu Vadlejchovi to před sobotní kvalifikací MS potvrdil Němec Niklas Kaul, nový šampion desetiboje, který přehodil 79 metrů. A sám očekává, že jeho disciplína bude jedním z vrcholů šampionátu. „Ta generace je na vrcholu výkonnosti,“ říká Vadlejch.



Přiletěl ze studeného Česka do katarské výhně na poslední chvíli. Ale takhle to chtěl. Jakub Vadlejch jede podle svého osvědčeného systému a o víkendu půjde v Dauhá do boje o medaili, minule v Londýně bral stříbrnou.

Co jste říkal velehodu německého desetibojaře Kaula?
„Hází hrozně hezky technicky a já sám vím, že v dorostencích hodil 84 metrů, což je o sedm metrů víc než já. Má pro to velký cit. Ale na druhou stranu 8700 bodů je lepší než 80 metrů oštěpu, pro něj je tahle cesta lepší.“

A vám se nebude plést, co?
(smích) „To možná taky. A on to navíc má v Německu trochu těžší.“

V Kataru je pěkné vedro, kolik bylo při pražském odletu?
„Šest stupňů. Byl to docela nezvyk, ale já místní podmínky znám, byl jsem tu dvakrát na Diamantové lize. Vím, jak tady je, jaký je to pocit.“

Jste rád, že jste mohl přiletět až takhle těsně před závodem?
„Je to zvláštní. Když jsem koukal v Londýně na Báru, když vyhrála, tak jsem taky byl ještě doma. Fandím na dálku, snažím se posílat energie, ale pro mě je lepší přijet na poslední chvíli.“

Z tréninkových důvodů?
„Ono už se pak nic extra nedodělá, ale zrovna teď bylo klíčové se od nikoho nenakazit. Spousta lidí bylo v Česku nemocných, tak jsem si na to dával hodně velký pozor. Vitaminy, čajíky, zázvor a tak…“

Jak jste se dal dohromady po cestě letadlem?
„Dal jsem si pěkně večer vanu, což mám rád. Teplou. Zažil jsem to víckrát, pokaždé se mi házelo dobře, když jsem přiletěl blízko k závodu.“

Co vám ukázaly poslední tréninky doma?
„Byla mi docela zima, ale oštěp lítal daleko. Směrem k Dauhá jsme to vychytali dobře. Ale tady to začíná všechno odznovu. Do závodu jdeme všichni s čistým štítem a uvidíme, co se stane.“

Podle čeho poznáte formu?
„I podle zdraví… Celou sezonu jsem odzávodil, mohl jsem trénovat všechno, ale pořád jsem byl lehce limitovaný tělem. A to sráží. Tělo se lepšilo, měsíc, dva zpátky jsem říkal, že je to lepší a lepší. Teď cítím záda naprosto minimálně a koleno, co jsem cítil větší část sezony, už taky ustoupilo. Má na tom zásluhu spousta lidí – doktorů, fyzioterapeutů, které ani nejde vyjmenovat. Bylo to směřované k Dauhá a to se povedlo.“

Co bude důležité v sobotní kvalifikaci?
„Hodit co nejdál prvním hodem. Myslím, že velké Q (kvalifikační limit) nebude potřeba. Je hodně vysoké, 84 metrů. Ale žádné taktizování, chci hodit co nejdál. Bude těžké se do finále dostat, ale myslím, že bych na to měl mít.“

Letos jen dva borci hodili přes 90 metrů, ale jinak se konkurence hodně vyostřila, že?
„Ten střed výkonnosti je obrovský. Kluci, kteří předtím neházeli nic moc, tak hodili osmdesát devět, což jsou obrovské metry, které jsem sám hodil jen párkrát. Střed je hrozně široký, ale že by se hodilo 92, 93, to se letos ještě nestalo.“

Kolik lidí má na medaili?
„K osmi lidem.“

Finále oštěpu je v neděli v poslední den šampionátu, takže to nejlepší nakonec?
„Já jako oštěpař beru, že je oštěp to nejlepší na konec, jak jinak.“

Věříte, že to při současné síle disciplíny může být vrchol šampionátu?
„Může. V Londýně bylo čtvrté místo za 88,20, což je něco neuvěřitelného. Běžci to třeba tak nevnímají, já to chápu, my třeba zase neoceníme některé běžecké výkony jak oni. Ale tahle generace je na vrcholu výkonnosti. A brát medaili na mistrovství světa je těžké.“

Pustíte si někdy svůj stříbrný závod z Londýna?
„Mockrát ne. I ty delší hody si moc nepouštím, pamatuju si spíš pocit a snažím se k němu přiblížit. To vnímání a vizuálno je dost rozdílné. Spíš se snažím v hlavě představovat si ten hod, jaký technicky byl a neustále se tomu přibližovat, nebo napodobovat.“

Třeba i před spaním?
„Může to tak být. Vizualizace je důležitá. Často si člověk představuje, jak se rozbíhá, jak to letí přes stadion a podobně. Ideálně za 90 metrů, třeba i dál. Hlava je v tomhle skvělá, ta dovolí i stovku.“ (smích)

 
Články odjinud


Články odjinud