Hrozí zlaté hroty. Češi na MS v atletice opět spoléhají na nástupce Železného
Atletický světový šampionát v Eugene dá od zítřka šanci vyniknout aktuální generaci výjimečných, kteří předvádějí výkony jak z komiksových časopisů. Do velkého cirkusu nakoukne i solidní výprava 24 Čechů, jež má navzdory tvrdé konkurenci šance na velký úspěch. Stejně jako loni na olympiádě v Tokiu tým věrně spoléhá na oštěpaře. „Myslím, že Kuba touží strašně moc po medaili, Nikola taky,“ říká legendární šampion a trenér Jan Železný o dvou českých trumfech – Jakubu Vadlejchovi a Nikole Ogrodníkové.
Budou zase padat hvězdy? Jen Železný vloni v Tokiu viděl, jak jedna září cestou k zemi. A po olympijském finále oštěpu tu historku vyprávěl na radostné a překvapivé téma dvou českých medailí.
Oštěp znamená pro českou atletiku kotvu, k níž se může kdykoli obrátit. Začalo to už před sedmdesáti lety olympijským vítězstvím Dany Zátopkové v Helsinkách, pokračovalo kralováním Jana Železného a v novém století vrcholilo celou skupinkou medailistů z velkých akcí. To máte Špotákovou, Veselého, Vadlejcha, Frydrycha, Ogrodníkovou…
Díky senzačnímu double stříbrného Jakuba Vadlejcha a bronzového Vítězslava Veselého z Tokia prodloužila česká atletika medailovou sérii na olympijských hrách po konci druhé světové války. A letos není situace jiná. Světová atletika se v posledních letech posunula do dosud nevídaných sfér, do nichž je pro Čechy stále těžší pronikat. Pořád jsou tu ale oštěpaři.
„První krok je postoupit do finále, pak se může stát cokoli. Bude to hrozně moc těžké, protože jsou tam ti nejlepší, ale věřím, že to dopadne dobře,“ řekl Železný pro web atletického svazu před odletem do Eugene.
Osvědčená šampionka Barbora Špotáková tentokrát chybí. V jednačtyřiceti letech si ze dvou hlavních vrcholů sezony vybrala srpnové mistrovství Evropy. „Musím trénovat. Místo mistrovství světa jedeme na soustředění,“ vysvětlila.
I tak největší esa české výpravy v Oregonu znovu drží oštěp. Hlavním trumfem je Jakub Vadlejch. Na velkých akcích už dvakrát stříbrný muž letos zlomil vysněnou hranici devadesáti metrů. Na začátek sezony při Diamantové lize v Dauhá využil příhodných podmínek a výkonem 90,88 metru je před startem šampionátu druhý ve světových tabulkách za Andersonem Petersem z Grenady, který v květnu v Kataru vyhrál.
„Chtěl bych bojovat o medaili, nebude to lehké. Na olympijský úspěch bych chtěl navázat velice nadstandardním výkonem, co se týče season bestu, i když letos je to skoro devadesát jedna metrů. Kdybych se k tomu přiblížil, myslím, že by to medaili znamenalo,“ předvídá Vadlejch.
I ve své výkonnostně nejlepší sezoně nemá nic jisté. Podobně jako v dalších disciplínách se také mužský oštěp posunul do překvapivých výšin. Posledního června ve Stockholmu hodil Vadlejch 88,59 metru, což je výkon, který na Diamantových ligách často v pohodě stačí na vítězství. Tentokrát se však zapsal do statistik jako nejkvalitnější výkon, co kdy v atletické historii stačil na čtvrté místo.
Ve stejném závodě už potřetí v sezoně přehodil devadesát metrů Anderson Peters. Prestižní meta jen těsně unikla indickému olympijskému šampionovi z Tokia Neeraji Choprovi. A Vadlejcha porazil i Němec Julian Weber. Hodně daleko letos hází také Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga, olympijský šampion z Londýna.
„Za největší soupeře považuju Neeraje Chopru a Keshorna Walcota. K medaili a ke zlatu bude potřeba hodit daleko, ale myslím si, že osmdesát osm metrů plus může klidně zlato znamenat,“ říká Vadlejch.
Jeho medailový parťák z Tokia Vítězslav Veselý prožívá báječné poslední roky kariéry. V devětatřiceti letech si před pár týdny vychutnal emotivní zážitek v rodném Hodoníně, když vyhrál mistrovství republiky hodem blízko k 86 metrům. Svérázná osobnost má za sebou unikátní kariéru vyšperkovanou titulem mistra světa, evropského šampiona a dvěma olympijskými medailemi.
„Pokusím se svézt na vlně, na jaké jedu už od mistrovství, kdy mě to poprvé pustilo přes osmdesát. Pak jsem v tom pokračoval, doufám, že to vyjde zase,“ líčí Veselý. „Na nový stadion v Eugene jsem zvědavý, ten starý byl moc krásný, uvidíme, jak to vylepšili.“
Své sny má taky vicemistryně Evropy z roku 2018 Nikola Ogrodníková. Zatím je v průměrné sezoně, na žádném závodě jí oštěp neuletěl. Jenže neukázala se ani žádná ze soupeřek. Osobní štěstí navíc našla ve vztahu s hokejistou Petrem Vránou a v atletickém světě si dala čas na trénink tak, aby forma kulminovala v Oregonu.
„Chtěla bych postoupit do finále a ve finále předvést co nejlepší výkon. Ta soutěž je hodně otevřená, holky moc nehážou, může vyhrát kdokoli,“ ví Ogrodníková.
