Video se připravuje ...
Devět medailí! Československá atletika byla v létě 1983 při premiérovém mistrovství světa v Helsinkách na vrcholu slávy. Tváří úspěšné výpravy se stala běžkyně Jarmila Kratochvílová, která obohatila sportovní historii o výjimečnou věc. Během osmi dnů zvládla devět závodů, získala zlaté medaile na půlce a čtvrtce, kde navíc překonala světový rekord. A jako finišmanka štafety na 4x400 metrů se zásadně podílela i na další stříbrné medaili. Přežila i nejtěžší den. Semifinále čtvrtky a zlaté finále půlky dělilo necelých 35 minut.
V nohách se jí už rozléval laktát po ostré semifinálové čtvrtce. Jarmila Kratochvílová se z dráhy vrátila do útrob Olympijského stadionu a čas pádil jak šílenec.
„Mirku, nemůžu, nezvládnu to!“ křikla Kratochvílová na svého trenéra Miroslava Kváče, který se k ní aspoň na moment dostal.
Masér Stanislav Hervert to měl oficiálně povoleno. „Tváří tvář tak obrovskému nasazení uděláme rádi jakoukoliv výjimku, která je v mezích pravidel,“ vysvětlil Československému Sportu významný činovník mezinárodní federace IAAF Pierre Dasriaux.
Kratochvílová byla právě na hraně sportovní historie. Měla ale strašně málo času. Od výstřelu jejího semifinále na 400 metrů, který v klidu vyhrála v čase 51,08, uběhlo podle dobového svědectví přesně 34:18,6 minuty do výstřelu finálové osmistovky. Redaktor Československého Sportu a zároveň atletický funkcionář Jan Popper změřil taky čas mezi odchodem Kratochvílové z dráhy po čtvrtce a jejím příchodem před finále půlky. Trvalo to 24 minut a 15 sekund.
Jarmila Kratochvílová na MS v atletice 1983
| Datum | Závod | Čas | Medaile |
|---|---|---|---|
| Neděle 7. srpna | Rozběh na 400 m | 52,42 | |
| Rozběh na 800 m | 2:12,35 | ||
| Pondělí 8. srpna | Meziběh na 400 m | 52,40 | |
| Semifinále na 800 m | 1:59,58 | ||
| Úterý 9. srpna | Semifinále na 400 m | 51,08 | |
| Finále na 800 m | 1:54,68 | Zlato | |
| Středa 10. srpna | Finále na 400 m | 47,99 – světový rekord | Zlato |
| Sobota 13. srpna | Rozběh na 4x400 m | 3:27,60 | |
| Neděle 14. srpna | Finále na 4x400 m | 3:20,32 | Stříbro |
Pak už se běželo a Kratochvílová si držela pozici za Sovětkami Gurinovou a Podkopajevovou. Dvě stě metrů před cílem ale zaútočila a suverénně vyhrála v čase 1:54,68, přesně čtyři desetiny za svým třináct dní starým světovým rekordem z Mnichova.
„Budu upřímná, měla jsem opravdu strach, co to se mnou udělá,“ řekla Kratochvílová hned po závodě. „Celou čtvrtku jsem běžela s představou startu na osm set metrů v hlavě. Kdyby mi dnes někdo řekl, abych něco podobného zkusila znovu, řeknu určitě – ne!“
Mnichovské překvapení
Její helsinský zlatý double bude už navždy perlou atletických dějin. Kratochvílová se ale pro něj rozhodla až po zvláštním souběhu okolností.
Necelé dva týdny před startem šampionátu jela na závody do Mnichova, kde měla běžet závod na 200 metrů. Protože po předchozím startu na Strahově ucítila křeč v noze, nastoupila místo toho na půlku. Tu do té doby příliš neběhala, byla vždy známá jako sprinterka a především čtvrtkařka.
Dostala za úkol se v klidu proběhnout. Kratochvílová běžela bez tlaku a bez nervů a v cíli jí naměřili čas 1:53,28 minuty – nový světový rekord! Teprve v tu chvíli začalo vedení československého týmu zvažovat,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
