Boj s Čoprovým prokletím. Vadlejch s ním prohrává, ale má i své trumfy
PŘÍMO Z BUDAPEŠTI | Neděle může být dnem, kdy oštěpař Jakub Vadlejch udělá poslední krok a získá své první velké zlato. Po páteční kvalifikaci půjde do finále jako letošní světová jednička a nejkonzistentnější závodník posledních let. Na startu však bude tvrdá konkurence v čele s jeho osudovým soupeřem Níradžem Čoprou. S olympijským šampionem za poslední dva roky devětkrát prohrál. A šampionát začal Ind spektakulárním hodem v kvalifikaci. „Bude to velmi zajímavé. Myslím, že fanoušek si přijde na své,“ předvídá český závodník.
Skoro dva měsíce o něm nebylo slyšet a Jakub Vadlejch musel pátrat, aby se dovtípil, jak postupuje rekonvalescence Níradže Čopry po jarním zranění třísla. V pátek ráno na Národním atletickém stadionu bylo všechno jasné. Čopra prvním pokusem poslal bombu do dálky 88,77 metru, jíž suverénně vyhrál kvalifikaci.
„Během rozcvičení jsem cítil sílu a věděl jsem, že můžu postoupit jediným hodem. Když jsem oštěp vypouštěl, vypadalo to skvěle a výsledek byl velmi uspokojující,“ pochvaloval si Čopra. „Povedlo se mi ušetřit síly, na hod mi stačilo devadesát procent energie. Ve finále do toho určitě dám všechno, chtěl bych i světové zlato.“
Vadlejch je ve dvaatřiceti na vrcholu své kariéry. Přečkal léta zdravotních problémů a experimentů s technikou. Od průlomového stříbra na mistrovství světa 2017 patří mezi absolutní špičku a v posledních třech letech sbírá smetanu. Chybí mu jen globální zlato. Letos k němu má na první pohled nejblíž v kariéře. Zaznamenal nejdelší hod sezony, 89,51 z Turku, vládne i konzistencí, o které svědčí, že tři z pěti nejlepších hodů sezony patří jemu. Ani jednou za sezonu nebyl v žádném ze závodů horší než třetí.
Ve finále mistrovství světa ho ale čeká výzva hodná šampiona. Nebezpečné pole plné zkušených borců i mladých talentů. Nevyzpytatelná sestava, jejíž král, olympijský šampion z Tokia, pobláznil Indii tak, že v miliardové zemi došly oštěpy. Špičkoví oštěpaři tam ale naopak rostou, o čemž svědčí finálová účast D.P Manua a Kišore Jeny. Největším soupeřem je ale jasně Čopra, který v pátek po drobné zdravotní pauze ukázal top formu.
„To je jasné, tam nebyla vůbec otázka, jestli bude zdravý. Připravoval se tady na ten závod. Vloni hodil stejně, letos hodil stejně v Dauhá, asi v padesáti centimetrech. Tuhle vzdálenost umí,“ hodnotil Vadlejch.
Čopra je opravdová superhvězda. Občas ho sice trápí zdravotní potíže. Šetří však síly a na závody, kam přijede, bývá ve formě. Od vítězství na olympiádě v Tokiu skončil jen ve třech loňských závodech druhý, včetně MS v Eugene. Jinak vyhrává. A pravidelně poráží i Vadlejcha. Od Tokia se s ním utkal devětkrát a devětkrát ho porazil. I když párkrát hodně těsně, letos v Dauhá například o pouhé čtyři centimetry.
„Mám to vždy stejně. Čopra za poslední rok závodil pětkrát, je odpočatý mladý kluk, bude to těžký…“ řekl Vadlejch. I on má ale své trumfy. „Devadesát procent závodů hodí jeden hod. Většinou hodí tak daleko, že já můžu hodit pětkrát osmdesát šest a stejně budu za ním, protože rozhodují čísla. Ale myslím si, že jsem stabilnější než on. A mám trenéra.“
Vadlejchův kouč Jan Železný uměl vyhrávat. Celou kariéru trápil Steva Backleyho či Akiho Parviainena a z přelomu století udělal svoji velkou éru. Od té doby přivedl Barboru Špotákovou a Vítězslava Veselého k velkým titulům. A Vadlejcha připravil na samou hranu ulitimátního úspěchu.
„On vždycky byl obrovský talent, akorát musel projít tu cestu. Už v devatenácti hodil strašně daleko, ale musel na sobě zapracovat s odolností a psychikou. Najít rytmus, jak házet na velké soutěži,“ vysvětlil Železný. „A to udělal. Víc než kdokoliv, koho jsem trénoval. Šel si za svým cílem. Dokázal to, samozřejmě ještě chce i tu zlatou, ale obdivuji ho už teď. On je to velký stres, když ty jediný můžeš a musíš. Já to taky kdysi zažil a nesnášel jsem to, když mi to někdo říkal.“
Díky senzačnímu bronzu smíšené čtvrtkařské štafety tentokrát Vadlejch není jediným medailovým zachráncem české výpravy. V páteční kvalifikaci neměl svůj nejlepší den. První pokus 81,34 by mu sice býval stačil, kvůli nácviku rozběhu ale hodil ještě jednou a výkonem 83,50 splnil limit.
„Nebyla to taková lehkost, ale on šel extrémně opatrně,“ vysvětloval Železný. „Věděl, že mu bude stačit nějaký solidní výkon, ten se dá jít pomalu z pár kroků. Za dva dny potřebuju, aby byl trochu vláčnější a s technikou o maličko rychlejší. A pak se uvidí. Ono je důležité postoupit a pak máte šanci.“
Naději na medaili si může dělat spousta závodníků. Dva favorité jsou Vadlejch s Čoprou. Hrozí ale Němec Julian Weber, loňský evropský šampion, nebo Pákistánec Aršad Nadím, který v pátek hodil skoro 87 metrů.
„Spousta kluků může překvapit. Myslím, že velký černý kůň soutěže bude Nadím, protože poslední rok nezávodil. Přitom poslední závody vloni měl k devadesáti metrům. Bude to velmi zajímavé, myslím, že si fanoušek přijde na své,“ řekl Vadlejch. „Já to pořád připodobňuji k nějakému tomu lezení nahoru. Ono to tak je. To je na tom vůbec to nejhezčí, když se člověk drápe na té hoře.“
Vadlejch už skoro vidí na vrchol. Musí už udělat jen ten nejtěžší krok.
