Tour de France mě už nebaví, říká atlet s „odkládacím“ břichem
ROZHOVOR | Odložil berle a sádru a už se chystá na první soustředění. Překážkář Petr Svoboda, loňský halový mistr Evropy, hýčká pět týdnů po operaci achillovky myšlenky na velký návrat. „Už teď se cítím silově dobře. Akorát jízda na kole, ta Tour de France, mě nebaví. Kolo a běhání je něco docela jiného, fakt mě to bolí. A běhání ve vodě, imitace dělání něčeho jiného, to je vždycky nejhorší na palici,“ říká sedmadvacetiletý hláškař.
Takže pět týdnů po operaci vše běží tak, jak má?
„Už jsem asi dobrej. Jizvičku mám, doktoři mi furt říkají, že se léčím jako náctiletý kluk. Hybnost je pořád lehce omezená, protože tři týdny jsem to měl v sádře, ale už to vypadá dobře. Jsem optimista. Vím, že to, co mě bolelo, už je pryč, teď jen rehabilitace. Na tu jsem zvyklý skoro celý rok. Je to dobré. Ve čtvrtek jedu na Kanáry na čtrnáct dní, po návratu už bych měl normálně běhat. Doufám v to. Už i tady bych si mohl poťapkat. Je to hodně pomalý klus, ale napovídá tomu, že by to do týdne mohlo být dobré.“
Co dalšího zatím už zvládáte?
„Šlapu na kole, posiluju. Předkopávání, zakopávání. Jen abych se udržoval. Přibral jsem. Trenér si to pořád hlídá, říká mi, že jsem tlustý. Přitom jsem hubený. Ale jo, břicho je tam, je odkládací. Mám navíc tak pět kilo. Když si čistím zuby a dívám se z profilu, musím se hlídat. Nemůžu stát jako vždycky, vyvalit si bříško. Zatahuju jo. Je to divný. Klepe se to a nepatří to tam.“
Shazovat určitě budete i na Kanárských ostrovech. Jaký vás tam čeká program?
„Mám plán od trenéra na šest hodin na den. Napsal mi na papír, co mám přesně dělat, aby to bylo těch šest hodin. Třeba půjdu na hodinovou procházku, což mi nevadí.“
Jedete bez kouče Luďka Svobody?
„No jasně. Já bych ho tam asi sežral. Ani by se mnou nechtěl jet, protože by měl pořád pocit, že dělám málo. Možná by to bylo kontraproduktivní. Asi by mě honil do věcí, které bych necítil, že jsou správně. Budou to fakt jen procházky. Nebo čtyřikrát patnáct minut volného klusu po trávě. A hlavně posilovna.“
Nevyplatilo by se vám spíš zůstat v Česku?
„Na pooperační stavy, které se rehabilitují, je dobré teplo, slaná voda a pláž, písek. Chození po něm stabilizuje kotník, protahuje achillovku. Já si ten luxus jednou musím dopřát. Chtěl jsem jet na pět týdnů, ale nakonec byl problém se střední školou. Musím se vrátit na dva týdny, pak tam pojedu na další tři týdny už normálně se skupinou za přípravou na sezonu. Začínám o čtyři týdny dřív než v jiných letech, snad to bude dobré.“
Kdy chcete vstoupit do sezony a závodit na 110 metrů překážek?
„Chtěl bych vyběhnout začátkem nebo koncem května. Naplno počítám s účastí na mistrovství Evropy. Potřeboval bych jeden velký mítink. Evropa pro mě bude můj první vrchol. Chci ji vyhrát. Potřebuju to. Pro ten svůj velký návrat, jak ho plánuju v hlavě a psychicky se tím udržuju, že to budu dobrý, bych tam chtěl vyhrát.“
Byla by to pro vás i vzpruha před olympiádou, že?
„Určitě. Jestli chci jet na olympiádu, tak se zaběhnutým časem 13,30. Jinak to nemá smysl, akorát bych tam jel na ostudu.“
