Český běžec usiluje o start na olympiádě: Bude to hrana, říká
Začal cestu, na jejímž konci by měl být start v olympijském maratonu. Jan Kreisinger si v pražském půlmaratonu ověřil, že ho čeká těžká práce. V květnu na dvojnásobné trati je ale ohodlán vybojovat si účast na Hrách v Londýně.
V cíli obdivně vzhlížel k Etiopanovi Atsedu Tsegayovi, který ovládl pražský maraton v pátém nejrychlejším čase dějin 58:47 sekundy, čímž jen o 24 sekund zaostal za světovým rekordem. Jan Kreisinger sám si na chladné a větrné trati prožil malé peklo.
„Bylo to celou dobu super. Poslední čtyři kilometry mi došlo. Začalo hodně foukat a nedokázal jsem to udržet,“ líčil Kreisinger.
Start na pražském půlmaratonu pro něj byl testem před květnovým maratonem, v němž by rád získal olympijský limit. Před závodem si vytkl cíl běžet pod hodinu a pět minut, nestihl to o 42 sekund.
„Teď to vypadá, že limit v maratonu je hrana. Kdybych vydržel zdravý, snad by to mohlo jít,“ uvažuje Kreisinger. „Zatím se na to těším se na to. Nevím ale do čeho jdu. Doufám, že mě to nezklame.“
Pokud chce na olympiádu, musí Kreisinger květový maraton zaběhnout za 2:16:30 hodiny. Na takovou úroveň se z českých závodníků naposledy dostal současný Kreisingerův trenér Róbert Štefko, který se v roce 2004 také jako poslední reprezentant v maratonu probojval na olympijské hry.
„Vím, že můj trenér byl v Aténách posledním Čechem na olympiádě a je to pro mě výzva,“ říká Kresinger.
Pro boj o olympijský limit dlouho vybíral, nakonec ale před konkurenčními závody upřednostnil Prahu, i když tam v květnu většinou bývá pro běžce nepříjemné teplo. Navíc je otázka, jestli Kreisinger najde na startovní listině dostatek soupeřů podobné výkonnostní úrovně, s nimiž by se mohl domluvit na tempu.
„Uvažovali jsme o dost místech. Nakonec jsme zvolili Prahu. Člvoěk je tu doma. Má v pohodě podmínky. Neměl jsem důvod zkoušet to někde jinde,“ vysvětluje Kreisinger.
„Manažerka Jana Moberly slibovala, že by na startu měli být nějací Evropani. Měli by běžet i Robert Krupička a Petr Pechek.“
Největším soupeřem však pro Kresingra bude maratonská trať sama. I pro trénovaného vytrvalostního běžce je první maraton extrémní zážitek. Na třicátém kilometru stojí pomyslná zeď, kterou nelze zdolat bez vůle a sebeobětování.
„Od té chvíle musí člověk bojovat s bolestí. Někdo to zvládne, někdo se jí podvolí,“ upozorňuje bývalý maratonec Pavel Faschingbauer.
