Závod koulařů ovlivnil déšť. S ručníkem se házet nedá, řekl Staněk
Mačkali se pod provizorním altánkem a široká ramena jim smáčel déšť. Elitní koulaři museli svůj závod kvůli silné přeháňce přerušit. „Bylo to malý, všichni jsme měli mokrá ramena,“ líčil s úsměvem Tomáš Staněk, který si ještě před průtrží vybojoval třetí místo (21,04 m). „Aspoň tak, když jsme přišli, nebyla tam žádná lavička. Všechno měly oštěpařky a výškařky, trošku jsme koukali. Naštěstí nám pak dali lavičku i s altánkem.“
Staněk tušil, že s deštěm problém bude. Čekal ho. „Dělali jsme trošku rosničky, už na rozcvičováku jsem Tomovi (Walshovi) říkal, že má v šest pršet. Přišlo to po sedmé... A to už jsem věděl, že to je v háji. Zvlášť, když jsem viděl, jak moc prší a jaká jsou mračna kolem. Konečná. S ručníkem se nedá házet, přes malíček vám na kouli teče voda. I když jsem to všechno napatlal magnéziem, tak se koule vůbec nechytá.“
I proto se všichni snažili nejlepší pokusy vytáhnout hned ze startu. Tomas Walsh si výhru i vylepšení vlastního rekordu mítinku z loňského roku připsal hned druhým pokusem (22,27). Také Staněk se chtěl do koule opřít hned v úvodu.
„Chtěl jsem do toho jít od prvního pokusu naplno, ale bohužel jsem ho rozjel vrškem a šel mimo výseč. Jsem rád, že jsem uhájil bednu, v takové konkurenci to potěší. Škoda, že pak začalo pršet, v takovém dešti už se prostě házet nedá. Na technické disciplíny je to trošku mor, byla to soutěž na čtyři pokusy. Ale jsem rád, že jsem se nezranil a šel všech šest pokusů kvůli divákům. Modlil jsem se, abych si něco neudělal.“
Nebezpečný totiž dokáže být i mokrý kruh. „Tenhle ne, ten je skvělý, ale jsou kruhy, na které když naprší, jsou jak zrcadlo,“ přitakal Staněk. „A to pak je, jako kdybyste poslali sprintera v maratonkách na led, ať běží. Na takových kruzích to fakt nejde.“
