Po zranění šla Vrzalová na krev. Tuhla jsem jako prase, bude to lepší
Že se teprve vrací po dlouhé pauze kvůli problémům s patou? Mílařka Simona Vrzalová na to před domácím publikem na Czech Indoor Gala v Ostravě nebrala ohled. Ani na bolest a vyčerpání. Patnáctistovku nakopla, dlouho se držela s etiopskými favoritkami. Odpadla až v posledním kole, skončila sedmá a v cílové rovině pak na zemi dlouho vydýchávala vyčerpání.
Ve finiši se přes Vrzalovou prohnaly i reprezentační kolegyně Diana Mezuliáníková (4:11.88, 5. místo) a Kristiina Mäki (4:12.41, 6. místo) „Poslední stovku už jsem tuhla jak prase,“ řekla na rovinu Vrzalová, která si připsala čas 4:13.19. „Zkusila jsem to,“ pokrčila rameny. „Věděla jsem, že na to úplně nemám, ale jsem doma, nikam jsem nemusela cestovat, tak jsem si řekla, že to zkusím. Škoda té poslední stovky, jinak to vypadalo docela slibně.“
Poslední stovka byla kritická?
„Už na čtvrtce jsem cítila, že mám dost, ale pořád jsem dokázal držet tempo. Ale poslední stovku už jsem tuhla jak prase.“
Jak moc bolelo poslední kolo?
„Hodně. Běžíte úplně zpomaleně, děláte, co můžete a nejde to. Ale vím, že jsem do toho dala úplně všechno. Nechala tam všechno, takže nemůžu být na sebe naštvaná.“
První dva závody po zranění jste říkala, že byla hrůza. Teď to taková hrůza nebyla, souhlasíte?
„Ano, už to vypadalo. 1400 metrů dobrých, je třeba trošku potrénovat, bude to dobré. Hlavně, že noha drží.“
Pata je v pohodě?
„Jo, jen musím každý den hodinu cvičit, ale jde to. Není to zadarmo. Protahuju, masíruju. Po každém těžkém tréninku si nohu dávám do teplé a studené vody. Jednu misku mám na balkoně, je zima, do druhé si ohřeju vodu v konvici. Cvičím i na kyčle a na plochou nohu.“
Trenér říkal, že příští týden v Toruni to bude zase lepší...
„Určitě. Ladili jsme to na mistrovství světa, ale tím, že se to zrušilo, jsme docela na omáčce. Tak nevíme, co teď. Jestli to ladit na republiku, asi jo. Co jinak.“
